Cizinci berou Čechům práci. Opravdu?

Jmenuju se Elena a žiju v Praze už 7 let. Mám hodně kamarádů Čechů a cizinců. Často slyším názor, že cizinci berou Čechům práci. Opravdu je to tak? Nebo se jedná o spravedlivou konkurenci? Diskutovala jsem o tom s Rasulem Radžabovým, původem z Ázerbájdžánu.

Rasule, pocházíš z Ázerbájdžánu. Přestěhoval ses potom hned do Prahy? Nebo tvá životní cesta vedla někam jinam?
Část mojí rodiny žije v Norsku, tam jsem strávil několik let na střední škole. Pak jsem se vrátil do Baku, kde jsem vystudoval bakaláře v oboru „Finance a úvěry“. No a později už jsem přijel do Prahy jako diplomovaný specialista.
Využil jsi svůj diplom v práci? Nebo se zabýváš něčím jiným?
Znalosti z oboru samozřejmě využívám jak v práci, tak v každodenním životě. Ale především považuji za své velké plusy jazyky. Jak norština, tak ázerbajdžánský jazyk jsou poměrně žádané a málokdo je ovládá. K tomu se samozřejmě přidává angličtina, čeština a ruština.
Zkoušel jsem různé pracovní pozice, ať už prodej, tak přímo finanční poradenství ve společnosti. Ale zjistil jsem, že mojí vášní je pozice account manager. V praxi to znamená udržování vztahů se stávajícími zákazníky, kteří jsou stálými odběrateli. V tom jsem opravdu dobrý a důležité je, že mě to baví.
Jsi šťastný člověk, kterého baví jeho práce! Jaké vlastnosti musí mít člověk, když chce dělat tvojí práci?
Momentálně pracuji pro region východní Evropa. Proto se musím umět domluvit jazykem, který se využívá zrovna v těchto zemích, což je primárně ruština. Společnost je mezinárodní a vnitřní komunikace probíhá v angličtině. Takže především musíte umět jazyky. Když říkám umět, tak tím myslím naprosto perfektní ovládání, abyste dokázal vtipkovat, mluvit hovorově a rychle reagovat během konverzace.
Existuje ale další věc, kterou se nejde naučit. Tou je znalost mentality národa. Zahrnuje to zvyklosti, sociální život, pravidla chování, hodnoty a všechny další drobnosti, které ani nejde popsat. Jednoduše musíte to mít v krvi, musíte odtud pocházet.
Chceš říct, že například Čech by tuto práci dělat nemohl?
Nechci říct, že by nemohl. Ale mám dojem, že by byl méně úspěšný, než kdokoliv z východního bloku. Víš, když jde o zákazníky, jde o osobnosti. Každá je jiná a každá vyžaduje určitý přístup. To nejsou cifry a není to jedno, jakým hlasem na ně mluvíš. Vycítí z tebe nervozitu, nejistotu a pak to využijí při smlouvání. Pro společnost je vždy výhodnější najmou toho, kdo se cítí mezi cizinci - jak říkáme v ruském přísloví - jako ryba ve vodě.
Takže jsi perfektní kandidát na pozici account manažera. Máš všechno potřebné: znalosti, pozadí, osobní předpoklady. Bylo jednoduché najít si práci?
Najít práci je výzva sama o sobě. Každý, kdo ji hledal, ví, jak je složité najít něco, co vám bude vyhovovat. Tuto etapu jsem zvládl. Přesto musím říct, že jsem se setkal s komplikacemi jinde.
Byrokracie v Česku se prosazuje všude. Dostat povolení k práci od cizinecké policie? Když to zvládnete, je to hrdinství! Spousta formulářů, čekání, fronty, zase formuláře a zase čekání.
V podstatě státní systém zatěžuje sám sebe. Můžeš si představit situaci, kdy je zaměstnavatel ochoten vzít tě do týmu, ty také chceš k němu do společnosti. Ale oba jste nuceni čekat dva až tři měsíce kvůli papírování? Žádný projekt nemá možnost čekat takhle dlouho. To je nesmysl.
Nedávno bylo vyřizování cizineckých záležitosti přemístěno pod Ministerstvo vnitra. Mělo by to zjednodušit procesy.
Mělo by, ale očividně změny nezabraly. Důvodem byla nutnost zmenšit korupci v cizinecké policii. Korupce, jak tu všichni víme, nezmizela. Místo toho máme hodně mladých pracovníků, kteří nemají žádné zkušenosti, nemají praxi a nemají nikoho, s kým by se mohli poradit.
Dostal jsem se do situace, kdy já jsem radil na pobočce, do kterého zákona se má pracovnice podívat, abych dostal potvrzení. Potrvá jim roky, než se v tom začnou lehce orientovat.
Jak jsi přesvědčoval zaměstnavatele, aby na tebe počkal několik měsíců?
O to jsem se ani nepokoušel. Rozumím tomu, že by to bylo absurdní. Objednávky mají teď a je potřeba, aby je někdo zpracovával.
Vždy jsem navrhl jiné řešení, pracuji na živnostenský list. Naštěstí mám několik zdrojů příjmů, proto z pohledu zákona je to naprosto v pořádku. Platím z toho daně a platím sám za sebe zdravotní a sociální pojištění. Je to kompromis, kterému musím vyjit vstříc, pokud se chci udržet v Česku.
Rasule, líbí se ti v Praze?
Ano, proto jsem tady tolik let. Mám rád Prahu, mám rád to prostředí, které nabízí. Žádná země nemá ideálně fungující systém a každá má své záporné stránky. Přesto v Praze ty kladné převažují. Je to můj domov.

Autor: Elena Visloguzova
Článek byl napsán jako součást projektu Migration to the Centre, který finančně podpořila Evropská komise - program Evropa pro občany a Mezinárodní visegrádský fond.