První rok na české vysoké škole. Začátek všeho
Nejprve jsem nastoupil na přípravný kurz češtiny pro zahraniční studenty v Poděbradech na UJOP (Ústav jazykové a odborné přípravy UK). Kurz mi trval cca 10 měsíců. Ze začátku pro mě byla čeština velmi obtížná, protože to bylo úplně něco nového. Tento jazyk jsem slyšel poprvé na kurzu a učitelé s námi mluvili jen česky. To mi hodně pomohlo a mohl jsem rychle pochopit český jazyk. Na kurz jsem chodil pravidelně celý týden od 8 do 16 hodin, ze začátku to bylo trochu náročné a učitele věděli, že pro nás cizince je tento jazyk obtížný. Ve volném čase jsem chodil do parku povídat si s lidmi, ale bez slovníku jsem se neobešel. To byla pro mě obrovská zkušenost a rychle jsem se zdokonaloval v řeči.
Kurz probíhal asi takhle: první hodinu jsme vždy měli češtinu a poté matematiku nebo fyziku. Někteří ale měli místo matematiky a fyziky ekonomii a zeměpis. V letním semestru jsem pak studoval informatiku, protože naše třída byla zaměřená na obor IT. Na konci kurzu jsme museli složit závěrečný test z tří předmětů. Kurz mě nic nestál, protože jsem měl stipendium.
Po deseti měsících jsem dokončil kurz a musel jsem se připravit na přijímací zkoušky na VŠ. Podal jsem tři přihlášky: do Prahy na ČVUT, do Brna na VUT a do Pardubic na UPa. Nakonec jsem si vybral Pardubice. Moji kamarádi se mě ptali, proč nechci do Prahy, když jsem tam byl přijat, ale já pocházím z hlavního města Luandy, kde žije přes pět milionů obyvatel a její rozloha je 2,257 km², takže jsem chtěl mít trošku klid od velkoměsta.
Začátek školního roku
V říjnu začal školní rok a já jsem byl jediný cizinec na fakultě. Bylo to pro mě zklamání a zároveň překvapení a říkal jsem si, proč tu nestudují také jiní cizinci. Měl jsem obavu, zda je pro mě dobrá ta fakulta. Také mě zajímalo, jací budou spolužáci a učitelé a jak mě budou brát. Nakonec jsem poznal dva kluky, kteří mi pomohli se vším nejdůležitějším, ale stejně to pro mě nebylo jednoduché. Učitelé na mě nebrali ohledy, ale tím nechci vymlouvat na to, že jsem cizinec. Chtěl jsem být poctivě hodnocen jako všichni studenti a chtěl bych, aby učitelé věděli, že studium pro cizince je 3x těžší než pro normální české studenty. Například, když jsem dělal zkoušku a ta mi utekla o pár bodu, stejně mi ji neuznali, i když věděli, že studium v češtině a zejména komunikace v ní pro mě byla velmi obtížná. Ze začátku jsem z toho byl trošku smutný. Nakonec jsem si brzy zvyknul na učitele a jejich způsob výuky a hlavně na jejich požadavky. I teď se musím hodně učit, ale už to není tak hrozné jako na začátku. Jdu si za svým cílem a chci něco dokázat.
Zeptal jsem se pár svých kamarádů, jaký byl jejich první rok na české škole.
- Nazariy, Ukrajina: Žiju v Česku pět let. Pro mě tu bylo dost těžké studovat, rozdíl mezi školou na Ukrajině a v ČR je ve způsob výuky a hodnocení studentů. Uvažovala jsem, že se vrátím. Můj názor je, že studium v Česku je komplikované a hodnocení studentů není objektivní. Jsou tu podle mě dva problémy: 1. Čeští učitelé podle mého názoru nemají rádi cizí studenty (alespoň většina) a mají na ně vyšší nároky ve studiu, což je diskriminace (jde to težko prokázat, ale je to cítit). 2. Problém vysokých škol je ten, že většina hodnocení studentů probíhá formou testu, a ne ustní zkouškou. V testech se dá opisovat a také neukazují všechny znalosti studenta, kdežto ústní zkouška umožnuje posoudit, jestli student předmětu rozumí, nebo ne
- Krystina, Rusko: Začátky pro mě byly dobré. Nemůžu porovnávat rozdíl mezi školu v ČR a v Rusku, nikdy jsem neuvažovala vzdát školu a vrátit se domů. Myslím, že teď je to mnohem lepší, až na malé výjimky. Například někteří učitelé nejsou moc dobří, obzvlášť ti, kteří si nerozumí se svými kolegy.
- Guisela, Peru: V Česku žiju 2 roky, začátek pro mě byl moc těžký, musela jsem se pořád učit a rozdíly mezi školou v ČR a v Peru existují. Například tady máme moderní laboratoře a každý student může používat svůj pracovní stůl. Občas jsem zvažovala vzdát školu a vrátit se domů, ale teď je to trochu lepší, protože víc rozumím česky, moji učitelé a spolužáci jsou přátelští.
- Ariunjargal, Mongolsko: Žiji tu necelých 7let, začátky byly strašně, hlavně kvůli rozdílům mezi školou v ČR a u nás v Mongolsku. V ČR jsou dostupné studijní materiály. Učitelé jsou vstřícní. Zkoušení je fér bez rozdílu. Někdy má člověk „těžký den“, ale takové dny mě motivují, že mám cíl, kterého chci dosáhnout a musím proto udělat všechno. Musím také říct, že vážně jsem o návratu neuvažoval. Podle mého názoru si ne všichni čeští studenti uvědomují, že mají docela obrovskou možnost vzdělávat se zde v ČR. Zavedení školného by mohlo mít příznivý vliv především na ocenění vzdělání na vysokých školách. Jsem docela spokojený s funkčností akademického senátu. Říkám to proto, že s ním mám dobrou zkušenost. Nejen učitelé ale i studenti podporují nové návrhy.
- Kangamba, Angola: Žiju v Česku 5 let. Začátky pro mě nebyly moc těžké, rychle jsem si zvyknul, takže to nebyl velký problém. Myslím, že rozdíl mezi školou u nás a v ČR je ten, že v Česku tě naučí to, co budeš potřebovat, to, co po tobě budou chtít třeba u zkoušky. U nás doma je to úplně naopak, dávají studentům spoustu zbytečných materiálů, učitelé si myslí, že jsme stroje místo lidí. Naštěstí jsem nikdy nezvažoval vzdát školu a vrátit se domu. Teď je to tu mnohem lepší, protože češtinu už umím lépe než předtím. Studium není těžké, jediná bariéra je jazyk. Tohle je můj názor na české školství. Kdybych měl zhodnotit mezi 0-10, tak dám 6.5.
Autor: Emiliano da Cunha
Článek byl napsán jako součást projektu Migration to the Centre, který finančně podpořila Evropská komise - program Evropa pro občany a Mezinárodní visegrádský fond.
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Migrace v souvislostech
Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny
První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.
Migrace v souvislostech
Před čím prchají Eritrejci?
Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.
Migrace v souvislostech
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.
Migrace v souvislostech
Vánoce na Blízkém Východě
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.
Migrace v souvislostech
Přijde mi nefér, že nemůžu mít dvojí občanství, říká studentka vysoké školy
Narodila se na Slovensku, ale už osmnáct let žije v České republice. Má slovenské občanství, ale občanku ne. A to ani českou. Michaela Hollá toho ve svém volném čase zvládá opravdu hodně.
Migrace v souvislostech
Ztraceno „v přenosu“. Ve Varnsdorfu proběhl workshop mediální výchovy.
„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků.
Migrace v souvislostech
Nejistá práce přes agentury brzdí zapojení do společnosti
Kdo hledá v Česku práci? V posledních letech se to mění a mezi cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, přibývá lidí ze zemí na východě a jihovýchodě Evropské unie.
Migrace v souvislostech
Jak se dětem imigrantů daří ve škole?
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.
Migrace v souvislostech
Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?
Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech.
Migrace v souvislostech
Jsou migranti přínosem?
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.
Migrace v souvislostech
Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.
Migrace v souvislostech
Co obnáší být cizinkou v ČR. I o tom se vedla debata se studenty v Mostě.
Jak těžké je získat studijní vízum a co všechno to obnáší, být cizinkou v naší zemi. I to se mohli dozvědět student Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě.
Migrace v souvislostech
Jeden křičel přes druhého. Workshop o migraci vzbudil mezi studenty vášně.
Jak se studentům ze Střední odborné školy Český Brod – Liblice líbil workshop a následná návštěva Českého rozhlasu, které pro ně uspořádal v průběhu podzimu 2015 Program migrace organizace Člověk v tísni?
Migrace v souvislostech
Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc
Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.
Migrace v souvislostech
Jak najít v Praze Mexičany...
Najít v centru Prahy mexické jídlo je jednoduché. Každá letní zahrádka nabízí ve svém menu margaritu. Najít lidi pocházející z Mexika už tak jednoduchý úkol není.
předchozí | 1 2 3 4 | další |