Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.

23. 12. 2015 17:22:00
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.

Díky projektu Média a migrace na středních školách, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, se studenti středních škol mohli dozvědět něco bližšího o kritickém přístupu k médiím a jejich obsahu, pochopit mechanismy mediální práce a zároveň získat schopnost využívat média ke své potřebě a tvůrčím způsobem je zpracovávat. A to na velmi aktuálním tématu migrace. Studenti nejdřív mohli přímo ve vlastní škole zažít workshop zaměřený na základy novinářské práce a reflexi pokrytí tématu migrace v českých médiích. Vybraní studenti s hlubším zájmem o novinářskou práci pak mohli vyrazit na exkurzi do Českého rozhlasu, kde si mohli provoz velkého veřejnoprávního média prohlédnout v praxi. Ti nejvíc aktivní pak neváhali a sepsali články, které se mohou objevit nejen na blogu Fórum migrantů, ale i na v místních novinách nebo školních časopisech. Třetí příspěvek pochází z Gymnázia Mnichovo Hradiště.

Pro někoho bláznovství, pro mě „maličkost“

Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano. A důvod? Ten je celkem prostý. Myslím si, že každý jedinec, rodina či skupina lidí má nárokna relativně spokojený život, i kdyby se spokojenost měla pohybovat na spodní hranici nějaké pomyslné stupnice. Měli bychom si uvědomit, že většina z těch, kteří k nám ze Sýrie, Iráku, Somálska a dalších asijských a afrických zemí přicházejí, nechtěli opustit svoje zemi, svůj domov. Bohužel okolnosti rozhodli jinak.

Představte si sebe na jejich místě. Je to šílené a pro mě i docela nepředstavitelné. Sama sebe se ptám: „Zvládla bych to, být na jejich místě? Dokázala bych si poradit?“ Se svojí náturou s největší pravděpodobností ne. Bez domova, bez základních věcí, s nejistou budoucností. A takhle podobně, ne-li stejně to prožívají skupiny uprchlíků.

Spousta lidí z mého okolí by si nejspíš poklepala na čelo, kdybych jim řekla, že ve svém domě chci ubytovat uprchlickou rodinu, poskytnout jí na nějaký čas pomocnou ruku. Jenže mně, i přes spoustu negativ, která s tím souvisí, stále připadá, že to není až tak špatná idea. Samozřejmě, že by mě čekalo hodně změn, práce a tak podobně, ale riskla bych to, protože kdybych já byla v podobné situaci, tak bych byla určitě moc ráda, kdyby se mě někdo ujal a poskytl mi střechu nad hlavou.

Chápu, každý máme jiné názory. Pro někoho je to bláznovství. Já bych však měla radost a dobrý pocit z toho, že jsem užitečná, že pomáhám. Představuji si to moc jednoduše, to uznávám, ale i tak si stojím za svým názorem. A kdybych byla starší, měla vlastní byt a šlo by to, s velkou pravděpodobností bych u sebe nějakou rodinu na nějaký čas ubytovala.

Lucie Kakasová, Gymnázium Mnichovo Hradiště

Nedokážeme se zaměřit na aktuální stav uprchlické krize

Přicházejí k nám uprchlíci, emigranti, běženci. Proudí sem tisíce jiných lidí
v důsledku děsivých válek, které probíhají mimo Evropu. A tak jsme se v Česku ocitli
v situaci, se kterou jako bychom si nevěděli rady. Máme tendenci vidět situaci poněkud černobíle: stavět se buď pro přijetí uprchlíků, nebo proti, snažíme se zařadit do jednoho „tábora“ - buď PRO, nebo PROTI a během toho nám unikají zásadní problémy, které bychom měli opravdu řešit: Jsou u nás lidé, kteří potřebují pomoct. To je aktuální stav
a s ním se máme vypořádat; když je člověk na ulici, nepomůže mu, že se společnost bude neustále zamýšlet nad tím, zda je tedy pro jeho integraci nebo bude k němu lhostejná či dokonce agresivní; v horším případě diskutování okolo tohoto tématu všechny tak zahltí, že zapomenou, proč začali diskutovat.

Pomoc bližnímu je přeci základním ukazatelem morální vyspělosti člověka a celé naší civilizace, která vyrostla na základě křesťanských ideálů. Pokud se nám pomoc člověku s jinou barvou pleti nebo náboženstvím příčí, je poměrně snadné usoudit, že tu něco nehraje. Nedokážeme se vypořádat s tím, že lidé jsou různí a máme v hlavě zakódováno, že bychom měli být nejlépe přesně “nalinkovaní”. Paradox je, že si neuvědomujeme, že i my jsme jiní než ostatní.

A zde vznikají první příčiny bouřlivé diskuze v naší společnosti nad problémem uprchlické krize. Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, protože dokáže lidi dovést do krajností. Pokud budeme radikální v názorech pro nebo proti přijetí uprchlíků, stavíme se automaticky proti druhé skupině. V tento moment je velice těžký dialog v celé společnosti, je těžké umět se spojit a situaci vyřešit, ještě těžší je soustředit se na to, že musíme zajistit bydlení, jídlo a základní životní potřeby lidem, kteří nemají nic, než holé životy a jsou odkázáni na nás – na náš soucit a zodpovědnost.
A nenamlouvejme si, že to za nás politici vyřeší. Ti se starají jen o to, jak získat přízeň svých voličů. Místo řešení problémů se jen handrkují o počty a o to, na kterou stranu PRO nebo PROTI je výhodné se postavit. Uvidíme za pár týdnů, až přijde zima, zda jsme civilizovaná společnost, či necitelní egoisti.

Eva Jiřičková, Gymnázium Mnichovo Hradiště

Názory obsažené v publikovaných textech nikterak neodrážejí názory organizátora projektu Média a migrace na středních školách.

Autor: Fórum migrantů | středa 23.12.2015 17:22 | karma článku: 6.89 | přečteno: 135x

Další články blogera

Fórum migrantů

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1551 |

Fórum migrantů

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 374 |

Fórum migrantů

Před čím prchají Eritrejci?

Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

17.2.2017 v 21:52 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 2022 |

Fórum migrantů

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

24.12.2016 v 13:30 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1438 |

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý

Makat a odpočívat, aneb jaký si to uděláš, takový to máš

Hesla dovolenkových dní. Jsme tu proto, abychom něco udělali. Ale nejen to, je třeba si to rozvrhnout podle okolností, počasí, nálady, možností.

29.7.2017 v 11:44 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 110 | Diskuse

Štěpán Bicera

"Lidové písně" z doby totality

Z úst lidu postupně mizel nejryzejší projev jeho národního zdraví a života - lidová píseň. Hmotná i duchovní nadvláda kapitalismu dusila každý projev národní svébytnosti a poklonkovala západní civilizaci. Májový vítr 1945 smetl

29.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 412 | Diskuse

Zuzka Součková

Mobil - sluha nebo pán?

My máme mobily, aby nám sloužily. A co když se vybijí? Pak jsou nám nanic. Hlavně, že máme mobily, bez nich bychom už nežili.

29.7.2017 v 7:47 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 278 | Diskuse

Helena Vlachová

O kempování na Slovensku

Je doba dovolených, české rodiny vyrážejí se svými dětmi strávit dny volna do rozličných destinací. Někdo jede pod stan

29.7.2017 v 7:01 | Karma článku: 15.07 | Přečteno: 509 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Když si s někým nechcete podat ruku

... tak k tomu musíte mít vážný důvod. Nechcete překročit své já, tedy chcete vyjádřit jistý protipól. Ale někdy mohou být věci i jinak. Každopádně, podaná ruka je podle starých pravidel prostý důkaz toho, že v ní nemáme zbraň.

29.7.2017 v 0:50 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 479 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1919

Jsme lidé původem z různých koutů světa a žijeme v Česku. Jsme různého věku a pohlaví, máme různá povolání a politické názory, ale chceme, aby i naše hlasy bylo slyšet. Náš blog vznikl v roce 2010 a přináší pohled migrantů na to, jak se žije cizincům v České republice i v zahraničí. Blog je podporován Programem migrace v rámci společnosti Člověk v tísni. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.