Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.

23. 12. 2015 17:22:00
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.

Díky projektu Média a migrace na středních školách, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, se studenti středních škol mohli dozvědět něco bližšího o kritickém přístupu k médiím a jejich obsahu, pochopit mechanismy mediální práce a zároveň získat schopnost využívat média ke své potřebě a tvůrčím způsobem je zpracovávat. A to na velmi aktuálním tématu migrace. Studenti nejdřív mohli přímo ve vlastní škole zažít workshop zaměřený na základy novinářské práce a reflexi pokrytí tématu migrace v českých médiích. Vybraní studenti s hlubším zájmem o novinářskou práci pak mohli vyrazit na exkurzi do Českého rozhlasu, kde si mohli provoz velkého veřejnoprávního média prohlédnout v praxi. Ti nejvíc aktivní pak neváhali a sepsali články, které se mohou objevit nejen na blogu Fórum migrantů, ale i na v místních novinách nebo školních časopisech. Třetí příspěvek pochází z Gymnázia Mnichovo Hradiště.

Pro někoho bláznovství, pro mě „maličkost“

Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano. A důvod? Ten je celkem prostý. Myslím si, že každý jedinec, rodina či skupina lidí má nárokna relativně spokojený život, i kdyby se spokojenost měla pohybovat na spodní hranici nějaké pomyslné stupnice. Měli bychom si uvědomit, že většina z těch, kteří k nám ze Sýrie, Iráku, Somálska a dalších asijských a afrických zemí přicházejí, nechtěli opustit svoje zemi, svůj domov. Bohužel okolnosti rozhodli jinak.

Představte si sebe na jejich místě. Je to šílené a pro mě i docela nepředstavitelné. Sama sebe se ptám: „Zvládla bych to, být na jejich místě? Dokázala bych si poradit?“ Se svojí náturou s největší pravděpodobností ne. Bez domova, bez základních věcí, s nejistou budoucností. A takhle podobně, ne-li stejně to prožívají skupiny uprchlíků.

Spousta lidí z mého okolí by si nejspíš poklepala na čelo, kdybych jim řekla, že ve svém domě chci ubytovat uprchlickou rodinu, poskytnout jí na nějaký čas pomocnou ruku. Jenže mně, i přes spoustu negativ, která s tím souvisí, stále připadá, že to není až tak špatná idea. Samozřejmě, že by mě čekalo hodně změn, práce a tak podobně, ale riskla bych to, protože kdybych já byla v podobné situaci, tak bych byla určitě moc ráda, kdyby se mě někdo ujal a poskytl mi střechu nad hlavou.

Chápu, každý máme jiné názory. Pro někoho je to bláznovství. Já bych však měla radost a dobrý pocit z toho, že jsem užitečná, že pomáhám. Představuji si to moc jednoduše, to uznávám, ale i tak si stojím za svým názorem. A kdybych byla starší, měla vlastní byt a šlo by to, s velkou pravděpodobností bych u sebe nějakou rodinu na nějaký čas ubytovala.

Lucie Kakasová, Gymnázium Mnichovo Hradiště

Nedokážeme se zaměřit na aktuální stav uprchlické krize

Přicházejí k nám uprchlíci, emigranti, běženci. Proudí sem tisíce jiných lidí
v důsledku děsivých válek, které probíhají mimo Evropu. A tak jsme se v Česku ocitli
v situaci, se kterou jako bychom si nevěděli rady. Máme tendenci vidět situaci poněkud černobíle: stavět se buď pro přijetí uprchlíků, nebo proti, snažíme se zařadit do jednoho „tábora“ - buď PRO, nebo PROTI a během toho nám unikají zásadní problémy, které bychom měli opravdu řešit: Jsou u nás lidé, kteří potřebují pomoct. To je aktuální stav
a s ním se máme vypořádat; když je člověk na ulici, nepomůže mu, že se společnost bude neustále zamýšlet nad tím, zda je tedy pro jeho integraci nebo bude k němu lhostejná či dokonce agresivní; v horším případě diskutování okolo tohoto tématu všechny tak zahltí, že zapomenou, proč začali diskutovat.

Pomoc bližnímu je přeci základním ukazatelem morální vyspělosti člověka a celé naší civilizace, která vyrostla na základě křesťanských ideálů. Pokud se nám pomoc člověku s jinou barvou pleti nebo náboženstvím příčí, je poměrně snadné usoudit, že tu něco nehraje. Nedokážeme se vypořádat s tím, že lidé jsou různí a máme v hlavě zakódováno, že bychom měli být nejlépe přesně “nalinkovaní”. Paradox je, že si neuvědomujeme, že i my jsme jiní než ostatní.

A zde vznikají první příčiny bouřlivé diskuze v naší společnosti nad problémem uprchlické krize. Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, protože dokáže lidi dovést do krajností. Pokud budeme radikální v názorech pro nebo proti přijetí uprchlíků, stavíme se automaticky proti druhé skupině. V tento moment je velice těžký dialog v celé společnosti, je těžké umět se spojit a situaci vyřešit, ještě těžší je soustředit se na to, že musíme zajistit bydlení, jídlo a základní životní potřeby lidem, kteří nemají nic, než holé životy a jsou odkázáni na nás – na náš soucit a zodpovědnost.
A nenamlouvejme si, že to za nás politici vyřeší. Ti se starají jen o to, jak získat přízeň svých voličů. Místo řešení problémů se jen handrkují o počty a o to, na kterou stranu PRO nebo PROTI je výhodné se postavit. Uvidíme za pár týdnů, až přijde zima, zda jsme civilizovaná společnost, či necitelní egoisti.

Eva Jiřičková, Gymnázium Mnichovo Hradiště

Názory obsažené v publikovaných textech nikterak neodrážejí názory organizátora projektu Média a migrace na středních školách.

Autor: Fórum migrantů | středa 23.12.2015 17:22 | karma článku: 6.89 | přečteno: 135x

Další články blogera

Fórum migrantů

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1582 |

Fórum migrantů

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 378 |

Fórum migrantů

Před čím prchají Eritrejci?

Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

17.2.2017 v 21:52 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 2039 |

Fórum migrantů

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

24.12.2016 v 13:30 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Ostatní

Iva Apanasenková

Pan učitel rád děti mixuje. A děti to nebolí

Volíme si svoje místo? Ve škole možná. Dokonce si nemůžete vybrat ani své místo v tramvaji, vlaku či v práci. Pokud nejedete zrovna z konečné. I v životě si můžete vybrat na začátku, pak už jen manévrujete mezi okolnostmi.

20.9.2017 v 11:40 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 413 | Diskuse

Pavel Nitka

Nerozumím tomu, nezajímá mne to, ale vyjádřit se musím

Vždyť jak jinak by ostatní viděli, jak moc vtipný a inteligentní jsem. A kde jinde to předvedu, než v internetové diskusi pod nějakým odborným článkem.

20.9.2017 v 11:32 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 278 | Diskuse

Libuse Palkova

Letištní transfery

Transfery se mohou zdát jako velice snadná záležitost. Naložíte turisty, odvezete, a maximálně asistujete u odletu či ubytován, a jedete domů. Někdy se to ale může docela zkomplikovat.

20.9.2017 v 10:08 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 337 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 2. Jak často si chlapi navzájem poměřují penisy?

Odpověď na tuhle otázku je opět poměrně jednoduchá, i když nutno přiznat, že přímočarost dotazu je zdánlivě zavádějící.

20.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 21.97 | Přečteno: 1080 | Diskuse

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 15.65 | Přečteno: 553 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1928

Jsme lidé původem z různých koutů světa a žijeme v Česku. Jsme různého věku a pohlaví, máme různá povolání a politické názory, ale chceme, aby i naše hlasy bylo slyšet. Náš blog vznikl v roce 2010 a přináší pohled migrantů na to, jak se žije cizincům v České republice i v zahraničí. Blog je podporován Programem migrace v rámci společnosti Člověk v tísni. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.