Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?

Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech. 

Terčem negativních a nenávistných projevů se staly skupiny, stojící do té doby spíše na okraji veřejného zájmu – migranti (uprchlíci) a muslimové, jak vyplynulo z analýzy Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích, kterou zpracovala organizace Člověk v tísni za období od června do září 2015. Analýza popisuje, jaká jsou nejčastější témata nenávistných výroků, jakými komunikačními kanály se tyto projevy šíří i sociodemografický profil producentů těchto projevů. 

Na základě zjištění vyplývajících z analýzy uspořádal Program migrace společnosti Člověk v tísni během poslední čtvrtiny roku 2015 a na začátku roku 2016 celkem tři veřejné debaty, které reagovaly na zjištění z analýzy.

Témata veřejných akce byla vybrána na základě analýzy, ve které se ukázalo, že uprchlíci, migranti a muslimové jsou jedním z hlavních terčů producentů nenávistných projevů. 

První z veřejných debat se zaměřila na kategorii migranti/uprchlíci ve světle aktuálních událostí. Debata s názvem Ukazují nám uprchlíci naše hranice? proběhla 8. října 2015 v pražském Langhans. Kromě projekce tematického filmu mohli návštěvníci debaty diskutovat se sociální antropoložkou Barborou Spalovou, která se zabývá tématy hranic, teritoriality a kolektivní paměti. Hovořilo se například o odlišném pojetí státní hranice v postkomunistických zemích a v ostatních zemích Evropy. Diskuze reagovala jak na události v Maďarsku, které v polovině září dokončilo plot na hranicích se Srbskem, tak na českou společenskou reflexi výstavby plotu, a diskuzí, které se vedly kolem otevřených X uzavřených hranic. Na otázky odpovídala také novinářka Magdalena Sodomková, která cestovala s běženci na srbsko-maďarskou hranici a ostrov Lesbos, a k aktuální debatě o uzavírání hranic měla osobní postřehy přímo z terénu.
Jak hosté, tak i publikum se snažili najít odpovědi na otázky, co pro ně osobně znamenají hranice, došlo i na ožehavé téma role médií v zobrazování uprchlíků a celé krize.

Druhá veřejná debata s názvem Islám kolem nás. Jak se vyznat v tom, co se píše a říká? reagovala na druhou nejčastěji zmiňovanou kategorii zachycenou v analýze mezi diskuzními příspěvky na českém internetu, a tou byl islám. Akci naplánovanou na 3. listopadu bylo nutné z důvodu obrovského zájmu přesunout do větších prostor, přišlo přes 150 lidí. Na veřejné akci, která byla koncipována jako debata, vystoupili orientalista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústav AV ČR s tématem muslimští „strašáci“ a vyvrácení největších mýtů kolem islámu a muslimů, dále Syřan Assem Atassi brněnský Syřan, který žije dlouhodobě v Brně a je zapojený do iniciativy Syreczech a s přítomnými se podělil o své osobní zkušenosti s integrací v ČR a reflexi aktuálního dění z pohledu Syřana a praktikujícího muslima. Posledním z debatujících byl Matouš Hrdina z organizace Člověk v tísni, který představil některé postřehy k mediálnímu obrazu migrantů a muslimů v ČR. 

Ohromný zájem o tuto debatu může odrážet skutečnost, že se veřejnost nezvládá orientovat v informacích o islámu, druhém největším světovém náboženství, které každodenně chrlí sociální sítě a média.

Dokládaly to i otázky, které směřovaly na hosty debaty: Jak v záplavě "zaručených zpráv" oddělit zrno od plev a pravdu od fámy? Je na místě bát se islamizace České republiky? Jak souvisí s vlnou zájmu o islám současná migrační krize? Jaké jsou nejčastější stereotypy a předsudky o islámu, které se objevují v české veřejné diskusi a jak se jich vyvarovat? Co znamenají pojmy jako je džihád nebo právo šaría?

Třetí veřejná debata Projevy nenávisti v online a offline prostoru. Co nám říkají o nás samotných? Proběhla 3. února 2016 opět v Langhans a reagovala na zjištění analýzy ohledně producentů nenávistných projevů, například na to, jaká může být jejich motivace nenávistné projevy na sociálních sítích psát a sdílet.

Ze závěrů analýzy se zdá, že velká většina autorů nenávistných výroků není ve svém jednání vedená snahou někomu uškodit a vědomě činit zlo, ale naopak pozitivní motivací a snahou o společensky prospěšné jednání. 

S hosty debatoval Matouš Hrdina, doktorand na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, zabývající se výzkumem transformace politické komunikace na internetu a sociolog Václav Štětka, který se zabývá politickou participací v prostředí sociálních sítí. Jak hosté tak i publikum se snažili najít odpovědi na otázky, co jsou to projevy nenávisti, jak se v online i offline prostoru projevují, co nám říkají o naší společnosti a také zda a jak mohou souviset s občanskou angažovaností.

Autorka: Hana Daňková
Autorka působí v organizaci Člověk v tísni

Analýza „Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích“ stejně jako veřejné debaty vznikly jako součást projektu Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru. 
Program Fond pro NNO podporuje projekt Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.