Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před čím prchají Eritrejci?

17. 02. 2017 21:52:51
Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

Měření OSN ukazují, že měsíčně zemi opouští 5 000 jejich občanů. Politická situace je od nástupu provizorní vlády k moci v roce 1997 neměnná. Ústava z toho roku dosud nevešla v platnost. I když měla být PFDJ (Lidová fronta za demokracii a spravedlnost) v čele státu jen přechodně, slibované volby se stále odkládají. Vůdce této strany, Isaias Afwerki, zaujímá post eritrejského prezidenta a je nechvalně proslulý svou autokratickou politikou.

Eritreji se přezdívá „africká Severní Korea“, kvůli železné vládě jejího prezidenta. Vnitřní problémy země volají o pozornost od nástupu Afwerkiho k moci. Pokusy o multipartismus, svobodné volby a svobodný tisk byly rozprášeny a jejich propagátoři zavřeni do vězení. Uvězňování politicky nepohodlných občanů je údajně v Eritreji hojně praktikováno dodnes. Kromě toho je v zemi pro muže i ženy ustanovena povinná vojenská služba do nespecifikovaného věku, které není možné nijak předejít. Nezahrnuje pouze střežení hranic s Etiopií, ale i různé pomocné a takzvané veřejně prospěšné práce, například úklid ve vilách vysokých straníků. Plat a naděje na důstojný život jsou pochopitelně v takovém případě mizivé.

Není to pouze politika, která rozhoduje o tom, nakolik je dané ovzduší k žití, ale v tomto případě zastiňuje politická situace všechen pokrok, kterého Eritrea v posledních letech dosáhla. Z hlediska měřítek rozvojových cílů tisíciletí (MDG), stanovených OSN, si země vede nad očekávání dobře. Vláda dosáhla snížení dětské úmrtnosti a poskytla matkám lepší zdravotní péči, také pokročila v boji proti viru HIV, malárii a dalším chorobám, tímto tempem by si tři cíle ze seznamu MDG mohla v dohledné době odškrtnout jako splněné. Pokrok ale nedokáže vyvážit již zmíněnou politickou nesvobodu. Zde je jádro vysvětlení, proč Eritrejci prchají „za lepším životem“.

V roce 2014 z Eritreje, která čítá pouhých šest miliónů obyvatel, odešlo celkem 34 651 lidí. Jejich první destinací jsou sousední africké státy, kde často přebývají v uprchlických táborech. Týká se to hlavně Etiopie, kde v kempu Adi-Harush žije asi 39 000 lidí. Cesta nejčastěji pokračuje do některé z tranzitních zemí – Súdánu či Libye. Středomořskou trasou se uprchlíci přepraví do Itálie, ovšem ne ve stejném počtu, v jakém vyplouvají. Právě tato trasa je kvůli nutnosti překonání velké vzdálenosti po moři jednou z nejnebezpečnějších, zaznamenáno je kolem tří tisíců utopených, z nichž velkou část tvoří Eritrejci.

Lidé na útěku si často nemohou vybírat prostředky, které k opuštění země využijí. Množí se případy nepoctivých přepravníků a pašeráků, které si stanoví za převoz částku v hodnotách veškerého majetku uprchlíků a poté s nimi v těch nejhorších případech i obchodují, poukazuje hlášení komise OSN pro vyšetřování lidských práv v Eritreji pro rok 2015. Klade si za cíl zlepšit podmínky přepravy, aby uprchlíci nemuseli v budoucnu riskovat svůj život či o něj dokonce přijít. Ve stejném zájmu byl v roce 2014 podepsán Khartoum Process (EU-Horn of Africa Migration Route Initiative), iniciativa, která mimo jiné usiluje o finančně zesílenou podporu pro migranty především ze zemí afrického rohu ze strany Evropské unie.

O pravdivosti přesvědčení, že Evropa je hlavní destinací uprchlíků, eritrejský příklad nevypovídá. Statistiky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) pro rok 2015 ukazují, že nejvíce uprchlíků z Eritreje se usadilo v sousedním Súdánu či Etiopii, počet lidí se v obou zemích pohybuje kolem sta šedesáti tisíc. Na rozdíl tomu se údaje z Evropy pohybují od tří lidí v Bulharsku po 22 tisíc ve Švédsku, nejde tedy mluvit o cíleném útěku do Evropy. Uprchlíci by pravděpodobně zůstali v jiné zemi afrického kontinentu, nebýt zuřivých konfliktů, které v mnohých z nich právě probíhají. Pokud se člověk na útěku jednou odhodlá k něčemu tak závažnému a nevratnému, je pravděpodobné, že bude chtít doputovat někam, kde je opravdu bezpečno. V tomto případě se nejedná o blízký cíl.

Autorka: Maria Gorbatova, studentka oboru Žurnalistika na Fakultě sociálních studií UK.

Autor: Fórum migrantů | pátek 17.2.2017 21:52 | karma článku: 15.14 | přečteno: 2022x

Další články blogera

Fórum migrantů

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1551 |

Fórum migrantů

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 374 |

Fórum migrantů

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

24.12.2016 v 13:30 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1438 |

Další články z rubriky Společnost

Adam Mikulášek

Žádná detence! Pravdu a lásku si rozvracet nedáme!

Tak máme další případ kriminálníka, který měl být deportován, leč nějak se to „nestihlo“. Není to první případ, kdy někdo určený k deportaci, třeba z pomsty, někoho zabil či znásilnil.

29.7.2017 v 12:51 | Karma článku: 21.05 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jan Dvořák

Zvláštní operace : Akce Sobatch (sobáš) - od očitého svědka

Sobotní ráno se zdálo být na letišti Václava Havla jako každé jiné - frmol byl jako vždycky u odletů, to víte, nažhavení dovolenkáři míří za hranice všedních dnů.

29.7.2017 v 9:25 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 400 | Diskuse

Alena Kulhavá

4) Kniha Rogera Scrutona popisuje velmi přesně to, jak a kam se ubírá naše kultura

Jaké výzvy před nás klade postmoderna? Co to je dekonstrukce (hodnot, státu, filosofie) a jaké má důsledky v našem každodenním životě? Co s tím? Tak zajímavé souvislosti a i jeden nápad na konci.

29.7.2017 v 7:13 | Karma článku: 10.66 | Přečteno: 187 |

Alena Kulhavá

3) Kniha Rogera Scrutona popisuje velmi přesně to, jak a kam se ubírá naše kultura

Co je avantgarda a kýč?Kde končí umění a začíná reklama?Jaká jsou omezení "kultu mládí?", některých neziskovek atd.? Proč je buržoazní kultura důležitým kompromisem a čeho? Některé souvislosti této úžasné knihy vás možná překvapí!

28.7.2017 v 19:11 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 324 |

Jan Ziegler

Nožička se mýlí: Komunisté využívali v boji se Západem i islámské radikály

Cílem rudých bylo zničit Západ a nastolit všude socialismus. Pod heslem nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, neváhali v boji se zlými kapitalisty využívat kde koho a to rovněž náboženských fanatiků. Smutným příkladem je Izrael

28.7.2017 v 17:58 | Karma článku: 30.01 | Přečteno: 891 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1919

Jsme lidé původem z různých koutů světa a žijeme v Česku. Jsme různého věku a pohlaví, máme různá povolání a politické názory, ale chceme, aby i naše hlasy bylo slyšet. Náš blog vznikl v roce 2010 a přináší pohled migrantů na to, jak se žije cizincům v České republice i v zahraničí. Blog je podporován Programem migrace v rámci společnosti Člověk v tísni. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.