Jak synové vietnamských imigrantů přivezli pouliční módu do Hanoje
Viet Hung, Viet Anh a jejich nově otevřené Boo CitiMartin Nejezchleba
To vše by nebylo natolik pozoruhodné, kdyby se Anton ve skutečnosti nejmenoval Viet Anh, Honza Viet Hung a svůj sen si neuskutečňovali v hlavním městě Socialistické republiky Vietnam. Před dvaceti lety odjeli se svými rodiči do Prahy, dostali české přezdívky, vystudovali základku a gympl. Rodiče se vrátili zpátky do Hanoje a Honza se spíš než střední odborné škole začal věnovat skejťáctví. „Měli jsme štěstí, že nám rodiče vždy umožňovali se realizovat, že nám nechali svobodu“, říká Honza při obědu v pouličním stánku. Připomíná, že toto v tradičně založených vietnamských rodinách nebývá normou a topí svůj smažený kus tofu v silně páchnoucí krabí omáčce.
Po dvou letech se ale otec – českou přezdívkou také Honza a jeden z nejaktivnějších členů hanojské Společnosti vietnamsko-českého přátelství – začal obávat o budoucnost svých synů a zavolal je zpět do staré vlasti. Nejdříve přijel Viet Anh, který se mezitím inspiroval svým bratrem a jako jeden z prvních začal pod přísným dohledem Vladimíra Iljiče Lenina předvádět triky na skejtu. Na rozlehlém náměstí před sochou komunistického vůdce se ve večerních hodinách setkává stále více fotbalistů, skejťáků i breakdancerů. Ti v silně přelidněné Hanoji, dusící se ve výfukových plynech všudypřítomných skútrů, jen obtížně hledají vhodná místa pro své koníčky. Anton rychle zjistil, že v třímilionové metropoli není kde nakupovat nová prkna a vhodnou pouliční módu. Když o rok později přijel Honza, půjčili si bratři od otce peníze a chybějící skateshop si zkrátka otevřeli sami: jmenuje se Boo (čti bú) a jeho logo tvoří profil krávy.
„Tak to celý začalo“, říká hubený Viet Anh, který se občas zarazí a ptá se po správném českém výrazu. „Postupně jsme přišli na nápad, že bychom chtěli dát mladým Vietnamcům nový impulz, jak módní, tak myšlenkový“. Tento třicátník má dnes na sobě stoprocentně bavlněné tričko vlastní značky Bo Sua: Stojí na něm vietnamské slovo pro já, srdce a kapka vody. „Nuoc lze přeložit buď jako voda, tedy symbol pro přírodu, nebo jako země, tudíž vietnamská vlast“, vysvětluje Honza s téměř dokonalým pražským přízvukem. Bratr Anton přikyvuje, brčkem saje poslední kapky zeleného čaje s ledem a prozrazuje, proč je právě toto tričko příznačné pro činnost jeho podniku. „Chceme Vietnamcům otevřít oči pro věci, na které zatím vůbec nemyslí: ochrana životního prostředí, společenská zodpovědnost a také hrdost na Vietnam.“ Najednou je jasné, co myslel Honza poznámkou o ambiciózních cílech bratra.
Když v roce 2003 otevřeli první Boo Skateshop, nacházel se Vietnam v období nejsilnějšího ekonomického růstu. V ulicích dříve ospalé Hanoje dnes rostou vysoké skleněné budovy a nákupní centra jak houby po dešti a blikající billboardy zahraničních značek bojují s propagandistickými plakáty socialistické strany o pozornost obyvatel. Rodí se tu i generace dětí stále širší střední vrstvy, která touží po individuálním modním stylu a životě. Právě tito náctiletí si oblíbili značku Bo Sua. „Je to naše vlastní značka a v překladu znamená něco jako kraví mléko, tedy produkt právě oné krávy z loga prvního obchodu.“
Bo Sua má dnes zhruba sto zaměstnanců, VJové hudební stanici YanTV nosí jejích trička. Různými projekty podporují vietnamskou pobočku světového fondu na ochranu přírody a vietnamské centrum pro vzdělávání o ochraně přírody. „Hlavní proud vietnamské společnosti má dnes jen jeden cíl: vydělat co nejvíce peněz. My chceme prostřednictvím kreativního designu a také naším chováním jako firma ukázat, že existují důležitější věci“, líčí svou vizi Viet Anh. Pro řadu zákazníků se přitom jedná o zcela cizí hodnoty a stane se, že když někdo dostane v obchodě Bo Sua svůj nákup do ekologické papírové tašky, vyžaduje v tropickém dešti osvědčené igelitky. Viet Anh a Viet Hung vědí, že je čeká ještě dlouhá cesta. Na ní si jednou chtějí splnit i další sen: „Zatím o tom nemluvíme, ale rádi bychom někdy otevřeli obchod v Čechách. Aby i Češi viděli, že my Vietnamci dokážeme vytvářet jedinečné oblečení a ne jen padělky západních značek.“
Článek vyšel ve zkrácené verzi v týdeníku Respekt, 19.září 2011.
Martin Nejezchleba žil od svých tří let v Německu. Vystudoval tam kulturní antropologii a mediální vědu. Před třemi lety re-migroval do své původní vlasti. V Praze pracuje jako redaktor a novinář na volné noze.
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Migrace v souvislostech
Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny
První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.
Migrace v souvislostech
Před čím prchají Eritrejci?
Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.
Migrace v souvislostech
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.
Migrace v souvislostech
Vánoce na Blízkém Východě
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.
Migrace v souvislostech
Přijde mi nefér, že nemůžu mít dvojí občanství, říká studentka vysoké školy
Narodila se na Slovensku, ale už osmnáct let žije v České republice. Má slovenské občanství, ale občanku ne. A to ani českou. Michaela Hollá toho ve svém volném čase zvládá opravdu hodně.
Migrace v souvislostech
Ztraceno „v přenosu“. Ve Varnsdorfu proběhl workshop mediální výchovy.
„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků.
Migrace v souvislostech
Nejistá práce přes agentury brzdí zapojení do společnosti
Kdo hledá v Česku práci? V posledních letech se to mění a mezi cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, přibývá lidí ze zemí na východě a jihovýchodě Evropské unie.
Migrace v souvislostech
Jak se dětem imigrantů daří ve škole?
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.
Migrace v souvislostech
Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?
Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech.
Migrace v souvislostech
Jsou migranti přínosem?
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.
Migrace v souvislostech
Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.
Migrace v souvislostech
Co obnáší být cizinkou v ČR. I o tom se vedla debata se studenty v Mostě.
Jak těžké je získat studijní vízum a co všechno to obnáší, být cizinkou v naší zemi. I to se mohli dozvědět student Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě.
Migrace v souvislostech
Jeden křičel přes druhého. Workshop o migraci vzbudil mezi studenty vášně.
Jak se studentům ze Střední odborné školy Český Brod – Liblice líbil workshop a následná návštěva Českého rozhlasu, které pro ně uspořádal v průběhu podzimu 2015 Program migrace organizace Člověk v tísni?
Migrace v souvislostech
Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc
Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.
Migrace v souvislostech
Jak najít v Praze Mexičany...
Najít v centru Prahy mexické jídlo je jednoduché. Každá letní zahrádka nabízí ve svém menu margaritu. Najít lidi pocházející z Mexika už tak jednoduchý úkol není.
předchozí | 1 2 3 4 | další |