Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Brazílie už není moje země

„Je mi třicet čtyři a 18.září to bylo deset let, co jsem odešla z Brazílie. A už se tam nikdy nechci vrátit,“ říká skvělou češtinou Brazilka Ana Santos Mejzr.

Šlo to lehce, odejít z rodné země? Dalo se to rozhodnutí snadno realizovat?

Pro mě to bylo dost lehké, ale taky napínavé. Strach jsem neměla, i když to bylo poprvé, co jsem odjela tak daleko. Studovala jsem němčinu v přípravném jazykovém kurzu, abych ji mohla studovat i na univerzitě, ale pak jsem si řekla, musím odjet někam, kde se to opravdu naučím! Kamarádi měli agenturu, která posílala lidi z Brazílie jako au pair do Německa, a ti mi tam zařídili roční pobyt.

Jaká to byla zkušenost?

První rodina, pro kterou jsem pracovala, byla strašná. Od nich jsem odešla, jeden můj kamarád mě pak nechal měsíc přespávat v obýváku na gauči. Druhou rodinu jsem si našla sama – a ta byla moc fajn, moje německá rodina, jak říkám. Měli tři děti a čtvrté zrovna čekali. Pracovala jsem pro ně šest měsíců – od února do září 2002. Pak jsem musela odjet zpátky do Brazílie. Slíbila jsem si ale, že tam déle než rok nezůstanu. Hrozně se mi nechtělo zpátky. Když jsem seděla v letadle a opouštěla Evropu, dostala jsem z toho záchvat.

Má to nějaký konkrétní důvod?

V Brazílii jsem bydlela na malém městě a pro lidi tam jsem byla divná. Jsem Brazilka, a přesto si v Německu nebo tady připadám víc mezi svými. Tady nikomu divná nepřijdu. Funguje to tady, jak to mám ráda, je to svobodnější. V tomto směru jsou pro mě německá a česká kultura podobné, a jiné než ta brazilská. V něčem je ale samozřejmě česká kultura úplně jiná než ta německá.

V čem, podle tebe?

Češi jsou pohodlnější. „Když se to neudělá dneska, tak se to udělá zítra.“ To Němci, ti to musejí dodělat dneska. V tom jsou mi třeba Češi bližší. Na druhou stranu Němci netahají do práce své osobní problémy, to dělají Češi. To je něco, co mi hrozně vadí. Člověk si jde koupit noviny a chce, aby se trafikantka chovala normálně, ne aby byla naštvaná na celý svět a dávala to najevo. Copak je to tak těžké?

To je asi opravdu nějaká národní specialita…

A nejhorší je, když číšník s hostem polemizuje, to je tady taky běžné. No, v Německu jsou zkrátka vychovanější. Lidi ve službách se na mě nemusí nutně smát, ale zdvořilí by být měli. A nejsou.

Jaký je teď život v Brazílii? Ekonomická situace se zlepšuje, že?

Ano, kamarádi říkají, že je to pořád lepší, život i ekonomika, že to cítí na vlastní kůži. Ale pro mě Brazílie jako by nebyla. Nebyla jsem tam devět let, až loni na krátké návštěvě. Já mám zázemí tady. Dokonce teď chci požádat o české občanství. Někdy říkám, že mám české srdce. Brazílie je krásná země, s příjemnýma lidmi, krásnou hudbou a literaturou. Ale kultura tam není dostupná pro všechny. V malém městě není kino a když je, dávají tam jen takové ty blbosti z Ameriky, nic alternativního. Jít do divadla stojí dvakrát víc než tady, ale lidi vydělávají třikrát míň než tady. Navíc, nemůžeš jet z kina večer veřejnou dopravou, to neexistuje, takže musíš mít své auto, a taky peníze na parkování…

Co na to říkali rodiče, že jsi odjela?

Táta říká, že jsem udělala to nejlepší, co jsem mohla, a že kdyby neměl závazky, taky by odjel. Máma s tím hodně nesouhlasila. Pro ni bylo důležité, abych zůstala s ní, ne abych byla šťastná.

Jak jsi poznala svého českého muže, Lukáše?

To ještě když jsem byla v Německu, před devíti lety. Měla jsem chuť navštívit nějakou východoevropskou zem, do Polska nebo do České republiky mě to táhlo víc než třeba do Francie. Třeba ve Francii jsem ještě nebyla, a to už jsem v Evropě deset let. Rodina, pro kterou jsem tehdy pracovala, odjela na dovolenou, a já jsem se vydala do Prahy, na jejich doporučení. Prý že je to krásné město a mají tu výborné pivo. Bylo to na velikonoce a dvanáct hodin po příjezdu jsem se seznámila s Lukášem, v jednom lokálu na Letné. Šla jsem tam ochutnat to české pivo. Když jsem mu řekla, že bydlím v Německo, tak se tak divně zatvářil, ale když jsem pak řekla, že jsem Brazilka, tak to se mu líbilo. Běžné české předsudky proti Němcům. Ty tři dny, co jsem byla v Praze, jsme pak strávili spolu a já jsem se totálně zamilovala. Začali jsme se navštěvovat a psát si, bylo to moc krásné, ale pak jsem musela na podzim odjet do Brazílie, jak jsem říkala. Tak jsme se rozešli, řekli jsme si, že vztah na dálku nemá cenu. Pořád jsme ale byli v kontaktu, volala jsem mu, jen abych slyšela jeho hlas. Ale on pak na konci října za mnou přiletěl! Peníze na letenku si půjčil od babičky.

Zůstal s tebou v Brazílii?

Měl vízum na dva měsíce, pak si ho prodloužil ještě na další tři měsíce. Když byly čtyři měsíce pryč, začali jsme řešit, co dál. Pro nás byly jen dvě možnosti, jak spolu zůstat. Buď by tam musel zůstat nelegálně, nebo jsme se museli vzít. Takže jsem mu nabídla, že se vezmeme. A tak jsme se vzali, v dubnu 2003, v Brazílii, ve městě, kde jsem se narodila. Lukáš si vzal i moje příjmení, Santos, chtěl to tak.

Našel tam práci?

Pracoval trochu jako masér, což je jeho profese, a trochu s mým tátou jako zahradník. Já jsem měla asi tři zaměstnání, učila jsem, dělala jsem v turistickém centru, pracovala jako servírka, ale nevydělávali jsme dost, pořád jsme museli hodně počítat. K tomu jsem ještě studovala. Začalo to být hodně náročné. Lepší práci bych sehnala ve větším městě, ale ta jsou v Brazílii nebezpečná. Jednou jsem řekla „dost“. „Proč tady zůstáváme?“ řekla jsem Lukášovi. „Pracuju jako mezek a pořád to není dost, v České Republice nám bude určitě líp, co tady ještě děláme?“

On chtěl zůstat v Brazílii?

Ano, jemu se tam líbilo. Ale pak uznal, že pro mě je to tam těžké a že ani on tam nemá žádnou perspektivu, a souhlasil, že tedy odjedeme. Ale nechtělo se mu.

Jak jste v Česku začínali?

Bylo to těžké. Neměli jsme žádné našetřené peníze. Pronajali jsme si byt v paneláku v Kralupech nad Vltavou, babička nám pomohla zaplatit dva nájmy. Lukáš našel nějakou brigádu, já jsem pak taky něco našla. Půl roku jsem uklízela dům jedné manažerky, napůl Brazilky, napůl Němky. Pak mě vyhodila, pro mé dobro. Řekla mi: „Hele, umíš jazyky, máš talent, co tady vůbec děláš? Já tě musím vyhodit, aby sis našla něco lepšího.“

A našla?

Nevěřila jsem si, že by mě mohla zaměstnat nějaká velká firma, nikdy předtím jsem pro ně nepracovala. Ale pak jsem se osmělila. Zjistila jsem, že dobrá znalost cizího jazyka je něco, co cizince často uživí. Firmy potřebují komunikovat se zahraničím. Teď dělám v jedné americké firmě, využívám svou znalost němčiny. Technické znalosti, které pro práci potřebuju, si doplňuju postupně. Naučit se dobře cizí jazyk není legrace, to trvá třeba deset let, a technik, který by uměl dobře německy, se hledá dost těžko. Takže znalost cizího jazyka je skoro důležitější než nějaká specializace.

Proč jste tedy odjeli do Portugalska, když se začalo dařit?

Jeli jsme tam na dovolenou a líbilo se nám tam. Tak jsme se najednou rozhodli. Bylo mi třicet, neměli jsme děti, tak jsme si řekli, že tam zkusíme rok žít, Nakonec jsme tam zůstali tři roky. Dokončila jsem tam vysokou školu. Lukáš si ale musel najít práci jako první, abychom se tam mohli usadit. Ve skutečnosti jsme si našla práci první já, ale to pro povolení k pobytu nestačilo. Takže i když jsem už tolik let vdaná za občana EU, mám menší práva než on. To mi na EU vadí, že cizince diskriminuje. Není tu svobodný pohyb lidí, leda tak zboží, to ano.

Máš pocit, že se váš život vyvíjí k lepšímu?

To ano. Ze začátku jsme někdy neměli skoro ani na chleba. Teď máme dost, ne moc, ale dost. Mám i slušnou práci, ale práce mých snů to není. Já bych chtěla tlumočit. To bych chtěla dělat až do konce života!

Autor: Migrace v souvislostech | úterý 11.10.2011 10:05 | karma článku: 21,77 | přečteno: 4690x
  • Další články autora

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma: 9,29 | Přečteno: 1245x | Média

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma: 20,96 | Přečteno: 766x | Fotoblogy

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma: 11,99 | Přečteno: 653x | Kultura

Migrace v souvislostech

Mikuláš do každé vietnamské večerky

„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

20.12.2017 v 14:00 | Karma: 29,30 | Přečteno: 1124x | Společnost

Migrace v souvislostech

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma: 13,15 | Přečteno: 1847x | Společnost

Migrace v souvislostech

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma: 16,31 | Přečteno: 500x | Společnost

Migrace v souvislostech

Před čím prchají Eritrejci?

Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

17.2.2017 v 21:52 | Karma: 17,17 | Přečteno: 2201x | Společnost

Migrace v souvislostech

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

24.12.2016 v 13:30 | Karma: 15,07 | Přečteno: 1495x | Společnost

Migrace v souvislostech

Vánoce na Blízkém Východě

Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.

24.12.2016 v 12:28 | Karma: 13,77 | Přečteno: 568x | Společnost

Migrace v souvislostech

Přijde mi nefér, že nemůžu mít dvojí občanství, říká studentka vysoké školy

Narodila se na Slovensku, ale už osmnáct let žije v České republice. Má slovenské občanství, ale občanku ne. A to ani českou. Michaela Hollá toho ve svém volném čase zvládá opravdu hodně.

22.12.2016 v 14:03 | Karma: 15,94 | Přečteno: 2535x | Společnost

Migrace v souvislostech

Ztraceno „v přenosu“. Ve Varnsdorfu proběhl workshop mediální výchovy.

„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků.

21.12.2016 v 11:40 | Karma: 10,78 | Přečteno: 1096x | Společnost

Migrace v souvislostech

Nejistá práce přes agentury brzdí zapojení do společnosti

Kdo hledá v Česku práci? V posledních letech se to mění a mezi cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, přibývá lidí ze zemí na východě a jihovýchodě Evropské unie.

9.9.2016 v 15:42 | Karma: 13,21 | Přečteno: 537x | Společnost

Migrace v souvislostech

Jak se dětem imigrantů daří ve škole?

Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.

7.9.2016 v 17:21 | Karma: 15,39 | Přečteno: 1866x | Společnost

Migrace v souvislostech

Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?

Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech.

31.3.2016 v 20:01 | Karma: 15,24 | Přečteno: 1155x | Ostatní

Migrace v souvislostech

Jsou migranti přínosem?

Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.

7.1.2016 v 12:23 | Karma: 14,34 | Přečteno: 2105x | Diskuse| Ostatní

Migrace v souvislostech

Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.

"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.

23.12.2015 v 17:22 | Karma: 7,73 | Přečteno: 162x | Diskuse| Ostatní

Migrace v souvislostech

Co obnáší být cizinkou v ČR. I o tom se vedla debata se studenty v Mostě.

Jak těžké je získat studijní vízum a co všechno to obnáší, být cizinkou v naší zemi. I to se mohli dozvědět student Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě.

23.12.2015 v 9:52 | Karma: 9,64 | Přečteno: 482x | Diskuse| Ostatní

Migrace v souvislostech

Jeden křičel přes druhého. Workshop o migraci vzbudil mezi studenty vášně.

Jak se studentům ze Střední odborné školy Český Brod – Liblice líbil workshop a následná návštěva Českého rozhlasu, které pro ně uspořádal v průběhu podzimu 2015 Program migrace organizace Člověk v tísni?

22.12.2015 v 17:19 | Karma: 15,90 | Přečteno: 885x | Diskuse| Ostatní

Migrace v souvislostech

Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc

Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.

11.2.2015 v 13:18 | Karma: 12,47 | Přečteno: 1403x | Diskuse| Ostatní

Migrace v souvislostech

Jak najít v Praze Mexičany...

Najít v centru Prahy mexické jídlo je jednoduché. Každá letní zahrádka nabízí ve svém menu margaritu. Najít lidi pocházející z Mexika už tak jednoduchý úkol není.

6.2.2015 v 14:50 | Karma: 9,42 | Přečteno: 579x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 70
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2033x
:) :) :)