Bát se návratu „domů“? Aneb cizinkou ve vlastní zemi
I když se tomu obecně říká kulturní šok a nezní moc nebezpečně, dokáže vyvolat nepříjemné zpocení a pár žaludečních vředů. Naštěstí i v cizí „nehostinné“ krajině narazíte na jedince pomáhající lidem v tísni v rámci neziskových organizací a pomůžou vám v jazykové, kulturní i právní orientaci. Jenže nikdo vás nepřipraví na cestu zpátky do rodiště.
Oficiálně totiž takový problém není problémem. Nikde nebudou viset plakáty, letáčky nabízející pomoc pro navrátilce s nápisem „Vítejte doma, ale potřebujete pomoc!“ „Obrňte se, čekají vás krušné chvíle doma!“ apod. Přece se vracíte do známého prostředí, dorozumíte se, ani kultura, zvyky a obyčeje vám nejsou neznámé. Tak kde je ten problém?
Poté, co po několika dnech opadne prvotní euforie ze shledání s milovanými příbuznými, přáteli a známými, začnete si uvědomovat, že i když mluvíte stejným jazykem a vypadáte stejně jako lidé okolo vás, stejně postřehnou, že jste „jiní“. Třeba na sebe upozorníte i tím, že pozdravíte souseda nebo prodavačku v obchodě, poděkujete taxikáři, že házíte odpadky do koše, přímo se díváte někomu do očí nebo nedej bože použijete „zastaralý“ slovní výraz. Protože sebemenší odlišnost způsobí pozvednuté obočí, nesouhlasné zamračení, v horším případě odsouzení. Když jsem se vracela do Mongolska po 10 letech, nikdo mě nepřipravil nebo neupozornil na podobnou věc. Starousedlíci si říkali, proč se ta holka chová jinak? Proč se tváří tak nespokojeně? A proč se snaží něco měnit, když všechno funguje perfektně při starém? Sama sebe se ptám taky na totéž.
Mám svou zkušenost se dvěma druhy lidí. Do první skupiny se řadí ti, kteří se pod tlakem okolí přizpůsobí a zapomenou na všechny osvojené užitečné zvyklosti z pobytu v cizině. Patří sem většina lidí a nelze se tomu divit. My lidé máme chování stáda v krvi. Plout po proudu je vždy lehčí než naopak. Druhá, menšinová skupina lidí se tomu postaví čelem a idealisticky se snaží věci zlepšovat, napravovat: třeba tak, aby se lidé naučili trochu té evropské slušnosti, která má v určité úrovni opravdu význam a smysl. Můj otec se například o to pokouší od 70. let minulého století, kdy se vrátil, a setkává se jen s pokrčením ramen a utrženou poznámkou: „ …přece ti zápaďáci nemají co mluvit o kultivovanosti, když nevykají rodičům, nebo dokonce je oslovují jmény?!“
Na závěr mě přece jen napadá, že osvojit si několik trefných lidových mudrosloví, než se vrátíte domů, bude možná k užitku, nebo přinejmenším si věci nebudete brát tolik k srdci, snáz je spolknete. Níže uvádím seznam: „Žij a nech žít“, „Starého psa novým kouskům nenaučíš“ a hlavně „Všude dobře, doma nejlíp“. J
Tsenguun Odtsetseg
Tsenguun Odtsetseg se narodila v Mongolsku a do České republiky se dostala díky lásce. Nesnáší lanýže a miluje surikatky.
Autorka se účastnila workshopu o blogování, který proběhl v rámci projektu Face 2 Face.
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum. Nahradit ji může Havel
Přímý přenos Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy jako ministryně pro vědu a výzkum. Jméno...
Muž se nadýchal chemikálie, která unikla z tlakové lahve. Patrně jde o chlor
Kvůli úniku neznámého štiplavého plynu zasahovali hasiči ve středu a ve čtvrtek v Gorkého ulici v...
Zastal se urážené kamarádky, schytal kopanec do hlavy. Policie hledá útočníka
Pražští policisté pátrají po agresorovi, který v březnu v Karlíně napadl jiného muže. Incident se...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...