Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.
Odborné studie však ukazují úplně něco jiného. Ukazují, že migranti jsou často přínosem do místních ekonomik. Například podle studie Londýnské univerzity přispěli mezi lety 2000-2011 migranti z nově přijatých zemí EU do britského rozpočtu o 12% více než z něj získali. Migranti ze zemí mimo EU pak o 3%. Podle výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj migranti rozšiřují domácí trh a vytvářejí jedno pracovní místo navíc za každé, které obsadí.
Kromě toho migranti zaplňují mezery na pracovním trhu například v takových sférách, jako je zdravotnictví, vzdělání a informační technologie. Podle odborníků by zdravotní systém Evropské unie nemohl poskytovat adekvátní lékařskou péči bez vysoce kvalifikovaného personálu ze zahraničí.
Pokud mluvíme o migrantech, kteří mají i jiný účel pobytu než pracovní, například jsou v České republice za účelem vzdělávání, tak i v tomto případě se dá pozorovat pozitivní dopad na ekonomiku. Často je zahraničním studentům vyčítáno, že na českých veřejných školách studují zadarmo z peněz daňových poplatníků. Jak ale uvádí v rozhlasovém pořadu Crossings ředitel jazykové školy Uniprep Richard Smejkal: "Normativ na studenta na vysoké škole je plus mínus 35 000 Kč na rok, a když spočítáte kolík zahraniční student tady utratí za ubytování, tramvajenku, kino, zábavu, knihy a z toho odeberete část, kterou vrací státu v úrovni DPH, tak se dostanete minimálně k číslům, které toto kompenzují. Většinou, ale student utratí více než 100 000 Kč."
Migranti se často stávají samy aktivními podnikateli a těmi, kteří neustále přispívají do státního rozpočtu ve formě daní. Podle statistik je skoro 20% všech cizinců podnikateli a celkem 8,6% ze všech aktivních tuzemských podnikatelů jsou cizinci. Jak uvádí analýza aktivit cizích podnikatelů v České republice, provedená Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, byl podnikatelský zisk ((kladný výsledek a tedy i platba daně z příjmu) v průběhu pěti sledovaných kalendářních let 2009 – 2014 u cizinců v rozmezí 95% - 98% všech daňových přiznání, což je o desetinu více jak u českých podnikatelů.
Přestože pro cizince není vždy snadné podnikat, například Sardana a Lucie, které se do České republiky odstěhovaly z Ruska a mají v Praze Lucem design studio, jsou rády, že se odvážily založit svůj vlastní byznys. Především chválí místní klientelu: "Pracovat s Čechy je velké potěšení, dobře vědí, co chtějí a není potřeba s nimi vést dlouhá jednání ohledně ceny. Všechno je prostě jasné, rychlé a srozumitelné." Jedinou obtíží podle nich je, že cizí podnikatel musí vždycky pozorně sledovat jakékoliv změny v zákonech tak, aby včas a podle pravidel stihl zaplatit daně. Ale jak dodávají mladé podnikatelky: "Nehledě na jakékoliv obtíže, velice tady oceňujeme přesnost zákonů a průhlednost byznysu. Všechno ostatní se dá zvládnout a vyřešit."
Sardana a Lucie nejsou jedinými podnikatelkami z Ruska, které si vybraly Českou republiku pro svůj byznys. Podle analýzy vlastnické struktury české podnikatelské sféry, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode, jsou nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem Rusové, Slováci a Němci. Jak uvádí již výše zmíněna studie od Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, u ruských podnikatelů je velice rozšířená vzdělávací činnost, u vietnamských podnikatelů převažuje obchod a u ukrajinských stavebnictví. Poradenská společnost Bisnode dodává informace i ohledně řeckých podnikatelů. Řekové v Česku podnikají hlavně v obchodu, cestovním ruchu a nemovitostech.
Obchod s oblečením Jannis Fashion, kavárna De Capo, New York University in Prague, to jsou jedny z mnoha podniků, které patří různým řeckým podnikatelům v Praze. Pouze New York University in Prague poskytuje kolem 65 pracovních míst a je jednou z nejprestižnějších soukromých škol v České republice. Jak uvádí doktorandka Vysoké školy ekonomické Ekaterina Batueva, která se věnuje Řecku ve svém výzkumu: "Řečtí migranti jsou po celém světě známí tím, že v nové zemi jsou velice podnikaví a snaží se založit svůj vlastní byznys co nejrychleji, i kdyby to byl pouze malý kiosek."
Je očividné, že nepřehlédnutelným pozitivem je to, že firmy vlastněné přímo migranty vytvářejí v České republice nová pracovní místa. Asi jednou z nejznámějších firem, která byla založena migrantem, je firma MARLENKA international, s.r.o., která vyrábí medové dorty MARLENKA® podle staroarménské rodinné receptury, a je velice významným zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Jejímu zakladateli a majiteli Gevorgovi Avetisyanovi se navíc podařilo získat titul podnikatel roku 2013.
Kdo ví, možná i mezi migranty v České republice se objeví další Steve Jobs, který byl mimochodem synem migranta ze Sýrie.
Autorka: Liudmila Kopecká
Článek vznikl pro organizaci META, o. p. s. za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR na integraci cizinců.
