Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se dětem imigrantů daří ve škole?

7. 09. 2016 17:21:38
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.

Musí co nejrychleji zvládnout nový vyučovací jazyk, odlišný přístup vyučujících, kteří nejsou vždy na interkulturní třídy připraveni. Často končí ve školách s nižší úrovní výuky. Jejich rodiče se častěji potýkají s finančními problémy a nemohou je ve vzdělávání dostatečně podporovat. Přesto se od druhé generace rozdíly mezi migranty a nemigranty výrazně stírají. Jaká je úspěšnost dětí-migrantů ve vzdělávacích systémech evropských zemí a jaká opatření jim mohou prospět?

Podle výzkumu OECD z roku 2015 vykazuje většina dětí – migrantů či uprchlíků horší školní výsledky než děti narozené a vyrůstající v dané zemi. Tento rozdíl se ovšem začíná již u druhé generace výrazně stírat. Výsledky mezi různými zeměmi světa se liší, což poukazuje na velký dopad jednotlivých opatření a přístupů v různých vzdělávacích systémech. Největším problém pro děti migrantského původu představuje čtení, a to hlavně z důvodu nedostatečné znalosti jazyka či kompletní jazykové bariéry. Ta zhoršuje jejich hodnocení i v jiných předmětech, ačkoliv by jim jinak daná látka v mateřském jazyce nedělala větší problémy. Důkazem může být fakt, že děti, které přišly do země v mladším věku a byly tedy delší dobu vystavené jak cizímu jazyku, tak i danému učebnímu plánu, podávaly celkově lepší výkon než ty, které imigrovaly později.

Z tohoto hlediska je zásadní vliv předškolního vzdělání. Podle mezinárodního průzkumu znalostí studentů (PISA) žáci s předškolní docházkou mají průměrně o 49 bodů vyšší skóre než děti, které se jí neúčastnily, přičemž děti migrantů jsou v tomto významně znevýhodněné buď z důvodů nemožnosti navštěvovat podobnou instituci, nebo chybějící tradice předškolního vzdělání v jejich domovských zemích.

Dívky jsou ve většině případů z hlediska studijních úspěchů úspěšnější než chlapci, ovšem na rozdíl od nich mají nižší a skromnější vzdělávací cíle. Celkově však výzkumy ukázaly, že děti-migranti mají vyšší očekávání a ambice týkající se jejich budoucí kariéry a také jsou více ochotné řešit komplexní problémy, jak uvedlo 37% z nich v porovnání s 33% studenty bez migrantského původu. Tato čísla naznačují, že navzdory mnohým překážkám, kterým uprchlíci a migranti musí čelit, je jejich motivace k získání kvalitního vzdělání vysoká.

Studie OECD poukazuje na to, že se žáci migrantského původu často soustředí ve stejných školách – někdy proto, že žijí ve stejné čtvrti, nebo kvůli nastavení školského systému. Děti v těchto školách často dosahují slabších výsledků. Jak rozkrývá studie PISA, hlavním problémem přitom není samotný migrantský původ, ale koncentrace socioekonomicky znevýhodněných studentů. Ve 14 z 35 zkoumaných zemí měly děti migrantů horší výsledky v matematice - když však autoři studie přihlédli k těmto socioekonomickým faktorům, klesl počet zemí na 7 a i zde děti migrantů zaostávaly jen velmi mírně.

Výzkum EDUMIGRON podporovaný Evropskou komisíanalyzoval rozdílné úspěchy žáků v souvislosti s jejich etnickou příslušností. Ukázal přitom, že děti z etnicky odlišného prostředí jsou svými učiteli častěji hodnocené jako ty s horším výkonem. Toto téma je úzce spojené s neproporčním zastoupením dětí v různých typech škol: děti s uprchlickým či migrantským původem mají o 44% větší pravděpodobnost, že se budou vzdělávat na učilištích, než žáci z dané země. V Dánsku, Norsku a Švédsku pak 70% z nich navštěvuje školy, které jsou tvořeny z více než poloviny žáky-imigranty. Toto systematické rozřazování studentů a často horší kvalita výuky jsou mnohdy příčinou, proč děti v budoucnu nedosahují tak často na vyšší pracovní pozice. Příkladem můžou být země jako Bulharsko, Slovensko nebo Maďarsko, kde jsou žáci s odlišným etnickým původem či na základě socio-ekonomického statusu častěji zařazováni do škol s nižší úrovní výuky, kde mají zároveň snížené šance se integrovat a naučit jazyk nové země. Problémem je i relativně malé zastoupení studentů z migrantským původem v terciálním vzdělávání, přestože např. v Německu má 23 procent studentů migrantský původ (tj. aspoň po jednom rodiči).

Co mohou státy udělat pro zlepšení integrace migrantů do vzdělávacího systému a zlepšení jejich výsledků? Studie OECD navrhuje mimo jiné:

  • Informovat rodiče z řad imigrantů o možnostech vzdělávání pro jejich děti
  • Zajistit, aby přijímání studentů do škol co nejméně záleželo na jejich socioekonomickém statusu a podporovat, aby kvalitní školy přijímaly více studentů-migrantů
  • Motivovat studenty s dobrými výsledky, aby navštěvovali školy s vyšším počtem migrantů, např. nabídkou speciálních kurzů
  • Neposílat děti migrantů do přípravných tříd, ale umožnit jim jazykové vzdělávání souběžně se školní docházkou
  • Zlepšit přístup dětí imigrantů k předškolnímu vzdělávání od co nejútlejšího věku a zajistit i už v této době aktivity na zlepšení jazykových schopností
  • Zlepšit znalosti učitelů v oblasti interkulturní pedagogiky a jazykového vzdělávání

Mnozí mladí uprchlíci a migranti se potýkají s nedostatkem finančních prostředků a špatnou sociální situací, která jim brání v aktivní účasti ve vzdělávacím procesu. Evropské státy proto některým z nich poskytují pomoc ve formě stipendií na vzdělávacích institucích vyššího typu, a to ať už v zemích původu nebo hostitelských. Příkladem můžou být stipendia DAFI udělovaná německou vládou. Ta mezi lety 2016 a 2017 plánuje vydat přes 1700 stipendií uprchlíkům primárně v Turecku.

Další výzvou pro vzdělávací sektor je připravenost učitelů a dalších pedagogických pracovníků na větší kulturní a etnickou diverzitu ve školách, kteří zejména v zemích, jež nedávno přijaly větší počty migrantů a uprchlíků. Např. Portugalsko se rozhodlo situaci řešit organizací workshopů a kurzů pro učitele, které se soustředí na otázku lidských práv, uprchlíků a mírových studií nebo možných výzev, které se mohou objevit v multikulturních třídách.

Tým Programu migrace.

Autor: Masha Volynsky | středa 7.9.2016 17:21 | karma článku: 14.57 | přečteno: 1738x

Další články blogera

Masha Volynsky

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1606 |

Masha Volynsky

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 384 |

Masha Volynsky

Před čím prchají Eritrejci?

Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

17.2.2017 v 21:52 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 2050 |

Masha Volynsky

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

24.12.2016 v 13:30 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1448 |

Další články z rubriky Společnost

Karel Janďourek

Domácí doktorka... aneb: Hned je mi líp!

Proběhla nám bytem nějaká čtyřiadvacetihodinová virová lapálie. Jak už to tak bývá, coby silný jedinec jsem odolával nejdéle a tudíž v okamžiku, kdy skolila mě, už byl zbytek rodiny pln sil a energie.

20.11.2017 v 12:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Josef Hejna

Návraty

Občas se vracím do minulosti, ačkoliv nežiju špatnou přítomnost. Možná ty vzpomínky pár čtenářů potěší i zaujmou. Jenom pro výši karmy jsem nepsal nikdy!

20.11.2017 v 12:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Josef Nožička

Na rozdíl od některých stoupenců „pravdy a lásky“ projevili příbuzní pana Hradílka rozum

Dle dnešních zpráv ukončil bývalý disident a signatář Charty 77 Tomáš Hradílek hladovku, kterou držel na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše Zemana.

20.11.2017 v 11:15 | Karma článku: 24.90 | Přečteno: 452 | Diskuse

Ladislav Větvička

Rodinna Unie aneb Budeme řidit rodinu jako statni firmu

Začalo to tak, že sem valil ze šichty, a na Vozovně mi jakysik cizi chlop daroval koblihu, nic za to nechtěl, a ještě měl plno chytrych kecu, že bude řidit firmu jako stat. To mě zaujalo.

20.11.2017 v 11:11 | Karma článku: 30.91 | Přečteno: 777 | Diskuse

Petr Binder

Kdo lže, nemůže být svobodný

Tuhle větu jsem slyšel od svého osmiletého syna. Stáli jsme sedmnáctého listopadu u hrobu Jana Palacha a já mu vyprávěl co, kdo a proč.

20.11.2017 v 11:07 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 187 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1938

Jsme lidé původem z různých koutů světa a žijeme v Česku. Jsme různého věku a pohlaví, máme různá povolání a politické názory, ale chceme, aby i naše hlasy bylo slyšet. Náš blog vznikl v roce 2010 a přináší pohled migrantů na to, jak se žije cizincům v České republice i v zahraničí. Blog je podporován Programem migrace v rámci společnosti Člověk v tísni. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.