Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoce na Blízkém Východě

24. 12. 2016 12:28:41
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.

S příslušností k nim se pojí i rozdílné tradice slavení Vánoc, převážně odlišné od těch evropských, základním prvkem všech je však stejně jako na Západě rodinná pospolitost. Kvůli ohrožení a pronásledování radikálně islamistickými skupinami jako je Daeš (IS), jehož obětí se na Blízkém Východě a v Severní Africe stávají také křesťané, pro ně letošní Vánoce nebudou pouze svátkem radosti z narození Ježíše Krista.

V současné době žije na Blízkém východě a severní Africe necelých 13 miliónů křesťanů, což jsou asi čtyři procenta populace tohoto regionu. Výjimkou je Libanon s 38 procenty, více než 10 procent křesťanů žije také v golfských státech. Zhruba 44 procent z nich se hlásí ke katolické církvi - převážně k některému z východních katolických ritů, jako jsou Maronité, Asyrská církev Východu, Koptská katolická církev a další. 43 procent je členem některé z východních pravoslavných církví, tzv. Starobylých orientálních východních církví: Syrská pravoslavná církev, Koptská pravoslavná církev, Etiopská ortodoxní církev, Arménská apoštolská církev, Pravoslavná církev Indie a Eritrejská pravoslavná církev. 14 procent arabských křesťanů tvoří protestanté.

Ježíšek a velbloud

Vánoce a Epifanie, neboli svátek Zjevení Páně (svátek Tří králů), byly původně vnímány jako jeden svátek. Západní katolická církev později stanovila svátek narození Krista na 25. prosince namísto původního římského pohanského svátku boha Slunce a perského božstva Mithry, který se slavil kolem zimního Slunovratu. Starobylé orientální východní církve určují den Vánoc podle různých kalendářů. Gregoriánský, kterým se řídí katolické církve včetně libanonských Maronitů a Asyrské církve Východu, ho stanovuje na 25. prosince. Podle Juliánského kalendáře Arménská apoštolská církev a Syrská pravoslavná církev slaví Vánoce 6. ledna a Koptská, Etiopská a Eritrejská pravoslavná církev podle starého koptského kalendáře 7. ledna.

Křesťané na Blízkém východě dodržují různé vánoční zvyky a tradice podle vyznání, ke kterému se hlásí. Po většinou však navštěvují své příbuzné a přátele, kde je jim nabídnuta káva, likér a slazené mandle. Ústředním jídlem dne na Štědrý den je pak rodinný oběd, ke kterému se schází celá rodina.

V Betlémě, považovaném za místo narození Ježíše Krista, se konají tři oslavy Vánoc (25. prosince, 6. ledna a 18. ledna) v různých jazycích podle ritů jednotlivých křesťanských vyznání. K procesím a mším se každý rok přidávají tisíce turistů a věřících z celého světa. Samotné oslavy začínají devět dní před Štědrým dnem, během kterých se lidé modlí a zpívají koledy. Během ranní mše na Štědrý den jsou kříže ponořovány do svěcené vody, aby se jim požehnalo a před prvním jídlem se pijí tři doušky svěcené vody.

V Sýrii působí řada křesťanských církví, např. Asyrská církev Východu, Maronité, Syrská, Řecká a Arménská pravoslavná církev. Na Štědrý den většina křesťanů chodí na mši, večer mají slavnostní rodinou večeři a navštěvují příbuzné a přátele. Hostům je nabízena káva, ořechy, ovoce a blízkovýchodní cukroví jako baklava, burma a mulabas. Rodina se večer schází venku se zapálenými svíčkami a rozdělá oheň. Kolem ohně se zpívají koledy a z jeho tvaru se věští, zda následující rok přinese štěstí. Poté, co oheň dohoří, skáčou jednotliví členové rodiny přes ohniště a něco si přejí. Děti v Sýrii dostávají dárky na svátek Epifanie a přináší je jim nejmladší velbloud, kterému musí večer předem připravit seno a vodu. Podle legendy nejmladší velbloud v karavaně Tří králů na cestě za narozeným Ježíšem téměř zemřel vyčerpáním. Touha a odhodlání vidět svaté dítě mu pomohly cestu vydržet a za to získal od Ježíška nesmrtelnost. Proto se každý rok vrací a nosí hodným dětem dárky.

Největší křesťanskou denominací v Iráku je Chalkedonská církev Východu slavící Vánoce 7. ledna. Věřící se scházejí v kostele, kde je na nádvoří zapálen oheň. Kněz nesoucí sochu Jezulátka zahájí procesí. Na konci mše kněz dává “dotek míru” tím, že se dotkne rukou osoby stojící vedle něho, ta tento dotek přesune na osobu vedle sebe a tak dokola, dokud “dotek míru” nedostanou všichni. Na Štědrý den dítě v každé rodině předčítá příběh zrození z Bible a zatímco ostatní drží zapálené svíčky. Rodiny se svíčkami v ruce se obdobně jako v Sýrii, přesunou ven, kde založí oheň z trnů. Pokud shoří všechny trny na popel, znamená to štěstí pro přístí rok. Po dohoření ohně se skáče přes popel a vyslovují se přání.

V Libanonu se slaví Vánoce ve velkém. Ulice jsou vyzdobeny vánočními ozdobami, staví se vánoční stromky a betlémy, z rádií znějí koledy. Betlémy jsou důležitou součástí výzdoby domovů, protože se věří, že přináší požehnání rodině. Tradičním vánočním zvykem je nechat naklíčit semínka v kovové, hliněné či plastové nádobce. Když semínka naklíčí, zdobí se jimi domovy a betlémy. Klíčky symbolizují život po smrti, naději po zoufalství a víru v žehnání novému životu. Na Štědrý den ráno se scházejí přátelé a rodina, popíjejí kávu a jí slazené mandle. Hlavním jídlem dne je oběd, podává se tradiční jídlo kibbeh (jehněčí s rýží), burgul a tabbouleh (petželový salát). Vánoční oslavy trvají až do Nového roku.

Vánoce ve stínu války a persekuce

Letošní Vánoce blízkovýchodní křesťané v řadě míst regionu oslaví spíše v atmosféře strachu a nejistoty, než radostných chvil. Jejich počet za poslední dekádu vytrvale klesal - od počátku 20. století, kdy křesťané na Blízkém Východě tvořili ještě 20 procent populace, až na dnešní přibližně 4 procenta. V posledních letech je hlavním důvodem nástup a šíření islamistických hnutí, jako je ISIS a ISIL, které se snaží je z regionu vytlačit pomocí násilí a útlaku. Jejich obětí se nestávají jen křesťané, ale právě oni jsou jedním z hlavních terčů. Řada z nich proto už opustila svou vlast a odešla do sousedních zemí, část také do Evropy, nebo jakožto vnitřní vysídlenci pobývají v bezpečnější části země. Další utíkají před násilnými konflikty ve svých domovských zemích. Přestože odchod může být v mnoha případech nejlepším řešením, varují někteří představitelé křesťanských církví například v Iráku před tím, že masivní exodus křesťanů z v důsledku pomáhá IS k dosažení jeho cíle - náboženským čistkám - a nabádá je k tomu, aby zemi neopouštěli.

Pro křesťany, kteří v těchto těžkých časech zůstávají na Blízkém Východě, může být tím největším vánočním dárkem i pouhé gesto solidarity. Například takové, jaké ukázal podnikatel muslimského vyznání v Iráku, když nechal na vlastní náklady postavit uprosřed města obrovský vánoční strom, aby tam symbolicky podpořil místní křesťany čelící persekuci. V Evropě může mít podpora blízkovýchodních křesťanů například formu pomoci uprchlíkům nebo připomínání jejich těžké situace a tlaku na vlády, aby přispívaly k řešení konfliktů na Blízkém Východě.

Autor: Masha Volynsky | sobota 24.12.2016 12:28 | karma článku: 12.83 | přečteno: 471x

Další články blogera

Masha Volynsky

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1606 |

Masha Volynsky

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 384 |

Masha Volynsky

Před čím prchají Eritrejci?

Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

17.2.2017 v 21:52 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 2050 |

Masha Volynsky

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

24.12.2016 v 13:30 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1448 |

Další články z rubriky Společnost

Karel Janďourek

Domácí doktorka... aneb: Hned je mi líp!

Proběhla nám bytem nějaká čtyřiadvacetihodinová virová lapálie. Jak už to tak bývá, coby silný jedinec jsem odolával nejdéle a tudíž v okamžiku, kdy skolila mě, už byl zbytek rodiny pln sil a energie.

20.11.2017 v 12:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Josef Hejna

Návraty

Občas se vracím do minulosti, ačkoliv nežiju špatnou přítomnost. Možná ty vzpomínky pár čtenářů potěší i zaujmou. Jenom pro výši karmy jsem nepsal nikdy!

20.11.2017 v 12:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Josef Nožička

Na rozdíl od některých stoupenců „pravdy a lásky“ projevili příbuzní pana Hradílka rozum

Dle dnešních zpráv ukončil bývalý disident a signatář Charty 77 Tomáš Hradílek hladovku, kterou držel na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše Zemana.

20.11.2017 v 11:15 | Karma článku: 24.90 | Přečteno: 452 | Diskuse

Ladislav Větvička

Rodinna Unie aneb Budeme řidit rodinu jako statni firmu

Začalo to tak, že sem valil ze šichty, a na Vozovně mi jakysik cizi chlop daroval koblihu, nic za to nechtěl, a ještě měl plno chytrych kecu, že bude řidit firmu jako stat. To mě zaujalo.

20.11.2017 v 11:11 | Karma článku: 30.91 | Přečteno: 777 | Diskuse

Petr Binder

Kdo lže, nemůže být svobodný

Tuhle větu jsem slyšel od svého osmiletého syna. Stáli jsme sedmnáctého listopadu u hrobu Jana Palacha a já mu vyprávěl co, kdo a proč.

20.11.2017 v 11:07 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 187 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1938

Jsme lidé původem z různých koutů světa a žijeme v Česku. Jsme různého věku a pohlaví, máme různá povolání a politické názory, ale chceme, aby i naše hlasy bylo slyšet. Náš blog vznikl v roce 2010 a přináší pohled migrantů na to, jak se žije cizincům v České republice i v zahraničí. Blog je podporován Programem migrace v rámci společnosti Člověk v tísni. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.