Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

24. 12. 2016 13:30:16
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

Zastavili se u kostela a nasprejovali na zeď “cizinci ven” a “Německo Němcům”. Oknem tureckého bistra naproti kostelu proletělo několik kamenů. Poté horda odtáhla dál. Strašidelné ticho. Záclony měšťanských domů se brzy zase zatáhly, nikdo nic neviděl.

- “Pojď, půjdeme, to už stačí”.

- “Ale co to říkáš! Co bychom dělali tam dole na jihu?”

- “...tam dole? To je aspoň náš domov. Tady je to čím dál tím horší. Udělejme prostě to, co je napsáno na tamté stěně: “Cizinci ven!”

A skutečně, uprostřed noci se v městečku daly věci do pohybu. Dveře obchodů se rozskočily, nejdříve z nich vyšly balíčky kakaa s čokoládou a pralinkami oděnými do vánočního hávu. Chtěly do Ghany a západní Afriky, odkud pocházely. Následovaly je celé palety kávy - nejoblíbenějšího nápoje Němců. Uganda, Keňa a Latinská Amerika byly jejím domovem. Ananas a banány se naskládaly do svých bedýnek, také hrozny a jahody z Jižní Afriky. Na cestu se vydalo i skoro všechno vánoční cukroví - pracny, perníčky i skořicové hvězdičky, protože koření schované v jejich nitru je táhlo do Indie. Drážďanská vánoční štola zaváhala. Z jejích rozinkových očí vytryskly slzy, když přiznala: Míšenci jako já to vždycky odskáčou nejvíc. K ní se přidal i marcipán z Lübecku a norimberský perník. Na kvalitě teď už nesešlo, jen na původu. Už se rozednívalo, když řezané květiny vyrazily na cestu do Kolumbie a pravé kožešiny, zlato a drahé kameny nasedaly do business třídy letů mířících do celého světa.

Doprava v těchto dnech kolabovala. Dlouhé kolony japonských automobilů nacpaných zábavní elektronikou se pozvolna posouvaly směrem k východu. Na nebi bylo vidět štěpánské husy, jak letí do Polska, hned po nich po obloze plachtily jemné hedvábné košile a koberce z Blízkého Východu.

S praskotem se z okenních rámů začalo odlupovat tropické dřevo, a už si to svištělo do údolí Amazonky. Venku hrozilo uklouznutí, protože všude tekly pramínky benzínu a nafty, které se slévaly do potůčků a proudily směrem na Blízký Východ. Německé automobilky už na to samozřejmě byly připravené a vytáhly ze šuplíku své krizové plány na pohon zplynováním dřeva. K čemu naftu z ciziny? Bylo jim to však málo platné, všechny Volkswageny a Bavoráky se začaly rozpadat na jednotlivé části: hliník putoval na Jamajku, měď do Somálska, třetina železných částí do Brazílie, přírodní kaučuk do Zairu. A asfalt na chodníku už měl také své nejlepší časy za sebou - s příměsí ze zahraničí dřív vypadal líp.

Po třech dnech velké stěhování skončilo, právě včas k oslavám Vánoc. V zemi už nezůstalo nic cizího. Ale ještě pořád tu byly jedličky, jablka a ořechy. A směla se zpívat Tichá noc - i když jen na zvláštní povolení, protože přece jen pochází z Rakouska.

Něco však přece jen nesedělo: Marie, Josef a Ježíšek se nikam nevypravili. Tři Židé - ausgerechnet. “Zůstaneme”, řekla Marie. Když tuhle zemi opustíme, kdo tady zbyde, aby lidem pomohl najít cestu zpět k rozumu a lidskosti?

Autor: Helmut Wöllenstein

Text byl poprvé zveřejněn 20.12.1991 v Hessenském rozhlase v souvislosti s rostoucí nenávistí k cizincům, která později vyvrcholila v žhářských a vražedných útocích v Möllnu a Solingenu.

Autor: Masha Volynsky | sobota 24.12.2016 13:30 | karma článku: 13.96 | přečteno: 1448x

Další články blogera

Masha Volynsky

Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?

Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.

4.7.2017 v 18:34 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1606 |

Masha Volynsky

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.

1.5.2017 v 12:37 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 384 |

Masha Volynsky

Před čím prchají Eritrejci?

Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.

17.2.2017 v 21:52 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 2050 |

Další články z rubriky Společnost

Karel Janďourek

Domácí doktorka... aneb: Hned je mi líp!

Proběhla nám bytem nějaká čtyřiadvacetihodinová virová lapálie. Jak už to tak bývá, coby silný jedinec jsem odolával nejdéle a tudíž v okamžiku, kdy skolila mě, už byl zbytek rodiny pln sil a energie.

20.11.2017 v 12:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Josef Hejna

Návraty

Občas se vracím do minulosti, ačkoliv nežiju špatnou přítomnost. Možná ty vzpomínky pár čtenářů potěší i zaujmou. Jenom pro výši karmy jsem nepsal nikdy!

20.11.2017 v 12:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Josef Nožička

Na rozdíl od některých stoupenců „pravdy a lásky“ projevili příbuzní pana Hradílka rozum

Dle dnešních zpráv ukončil bývalý disident a signatář Charty 77 Tomáš Hradílek hladovku, kterou držel na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše Zemana.

20.11.2017 v 11:15 | Karma článku: 24.90 | Přečteno: 452 | Diskuse

Ladislav Větvička

Rodinna Unie aneb Budeme řidit rodinu jako statni firmu

Začalo to tak, že sem valil ze šichty, a na Vozovně mi jakysik cizi chlop daroval koblihu, nic za to nechtěl, a ještě měl plno chytrych kecu, že bude řidit firmu jako stat. To mě zaujalo.

20.11.2017 v 11:11 | Karma článku: 30.91 | Přečteno: 777 | Diskuse

Petr Binder

Kdo lže, nemůže být svobodný

Tuhle větu jsem slyšel od svého osmiletého syna. Stáli jsme sedmnáctého listopadu u hrobu Jana Palacha a já mu vyprávěl co, kdo a proč.

20.11.2017 v 11:07 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 187 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1938

Jsme lidé původem z různých koutů světa a žijeme v Česku. Jsme různého věku a pohlaví, máme různá povolání a politické názory, ale chceme, aby i naše hlasy bylo slyšet. Náš blog vznikl v roce 2010 a přináší pohled migrantů na to, jak se žije cizincům v České republice i v zahraničí. Blog je podporován Programem migrace v rámci společnosti Člověk v tísni. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.