Před čím prchají Eritrejci?
Měření OSN ukazují, že měsíčně zemi opouští 5 000 jejich občanů. Politická situace je od nástupu provizorní vlády k moci v roce 1997 neměnná. Ústava z toho roku dosud nevešla v platnost. I když měla být PFDJ (Lidová fronta za demokracii a spravedlnost) v čele státu jen přechodně, slibované volby se stále odkládají. Vůdce této strany, Isaias Afwerki, zaujímá post eritrejského prezidenta a je nechvalně proslulý svou autokratickou politikou.
Eritreji se přezdívá „africká Severní Korea“, kvůli železné vládě jejího prezidenta. Vnitřní problémy země volají o pozornost od nástupu Afwerkiho k moci. Pokusy o multipartismus, svobodné volby a svobodný tisk byly rozprášeny a jejich propagátoři zavřeni do vězení. Uvězňování politicky nepohodlných občanů je údajně v Eritreji hojně praktikováno dodnes. Kromě toho je v zemi pro muže i ženy ustanovena povinná vojenská služba do nespecifikovaného věku, které není možné nijak předejít. Nezahrnuje pouze střežení hranic s Etiopií, ale i různé pomocné a takzvané veřejně prospěšné práce, například úklid ve vilách vysokých straníků. Plat a naděje na důstojný život jsou pochopitelně v takovém případě mizivé.
Není to pouze politika, která rozhoduje o tom, nakolik je dané ovzduší k žití, ale v tomto případě zastiňuje politická situace všechen pokrok, kterého Eritrea v posledních letech dosáhla. Z hlediska měřítek rozvojových cílů tisíciletí (MDG), stanovených OSN, si země vede nad očekávání dobře. Vláda dosáhla snížení dětské úmrtnosti a poskytla matkám lepší zdravotní péči, také pokročila v boji proti viru HIV, malárii a dalším chorobám, tímto tempem by si tři cíle ze seznamu MDG mohla v dohledné době odškrtnout jako splněné. Pokrok ale nedokáže vyvážit již zmíněnou politickou nesvobodu. Zde je jádro vysvětlení, proč Eritrejci prchají „za lepším životem“.
V roce 2014 z Eritreje, která čítá pouhých šest miliónů obyvatel, odešlo celkem 34 651 lidí. Jejich první destinací jsou sousední africké státy, kde často přebývají v uprchlických táborech. Týká se to hlavně Etiopie, kde v kempu Adi-Harush žije asi 39 000 lidí. Cesta nejčastěji pokračuje do některé z tranzitních zemí – Súdánu či Libye. Středomořskou trasou se uprchlíci přepraví do Itálie, ovšem ne ve stejném počtu, v jakém vyplouvají. Právě tato trasa je kvůli nutnosti překonání velké vzdálenosti po moři jednou z nejnebezpečnějších, zaznamenáno je kolem tří tisíců utopených, z nichž velkou část tvoří Eritrejci.
Lidé na útěku si často nemohou vybírat prostředky, které k opuštění země využijí. Množí se případy nepoctivých přepravníků a pašeráků, které si stanoví za převoz částku v hodnotách veškerého majetku uprchlíků a poté s nimi v těch nejhorších případech i obchodují, poukazuje hlášení komise OSN pro vyšetřování lidských práv v Eritreji pro rok 2015. Klade si za cíl zlepšit podmínky přepravy, aby uprchlíci nemuseli v budoucnu riskovat svůj život či o něj dokonce přijít. Ve stejném zájmu byl v roce 2014 podepsán Khartoum Process (EU-Horn of Africa Migration Route Initiative), iniciativa, která mimo jiné usiluje o finančně zesílenou podporu pro migranty především ze zemí afrického rohu ze strany Evropské unie.
O pravdivosti přesvědčení, že Evropa je hlavní destinací uprchlíků, eritrejský příklad nevypovídá. Statistiky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) pro rok 2015 ukazují, že nejvíce uprchlíků z Eritreje se usadilo v sousedním Súdánu či Etiopii, počet lidí se v obou zemích pohybuje kolem sta šedesáti tisíc. Na rozdíl tomu se údaje z Evropy pohybují od tří lidí v Bulharsku po 22 tisíc ve Švédsku, nejde tedy mluvit o cíleném útěku do Evropy. Uprchlíci by pravděpodobně zůstali v jiné zemi afrického kontinentu, nebýt zuřivých konfliktů, které v mnohých z nich právě probíhají. Pokud se člověk na útěku jednou odhodlá k něčemu tak závažnému a nevratnému, je pravděpodobné, že bude chtít doputovat někam, kde je opravdu bezpečno. V tomto případě se nejedná o blízký cíl.
Autorka: Maria Gorbatova, studentka oboru Žurnalistika na Fakultě sociálních studií UK.
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Migrace v souvislostech
Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny
První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.
Migrace v souvislostech
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.
Migrace v souvislostech
Vánoce na Blízkém Východě
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.
Migrace v souvislostech
Přijde mi nefér, že nemůžu mít dvojí občanství, říká studentka vysoké školy
Narodila se na Slovensku, ale už osmnáct let žije v České republice. Má slovenské občanství, ale občanku ne. A to ani českou. Michaela Hollá toho ve svém volném čase zvládá opravdu hodně.
Migrace v souvislostech
Ztraceno „v přenosu“. Ve Varnsdorfu proběhl workshop mediální výchovy.
„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků.
Migrace v souvislostech
Nejistá práce přes agentury brzdí zapojení do společnosti
Kdo hledá v Česku práci? V posledních letech se to mění a mezi cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, přibývá lidí ze zemí na východě a jihovýchodě Evropské unie.
Migrace v souvislostech
Jak se dětem imigrantů daří ve škole?
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.
Migrace v souvislostech
Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?
Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech.
Migrace v souvislostech
Jsou migranti přínosem?
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.
Migrace v souvislostech
Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.
Migrace v souvislostech
Co obnáší být cizinkou v ČR. I o tom se vedla debata se studenty v Mostě.
Jak těžké je získat studijní vízum a co všechno to obnáší, být cizinkou v naší zemi. I to se mohli dozvědět student Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě.
Migrace v souvislostech
Jeden křičel přes druhého. Workshop o migraci vzbudil mezi studenty vášně.
Jak se studentům ze Střední odborné školy Český Brod – Liblice líbil workshop a následná návštěva Českého rozhlasu, které pro ně uspořádal v průběhu podzimu 2015 Program migrace organizace Člověk v tísni?
Migrace v souvislostech
Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc
Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.
Migrace v souvislostech
Jak najít v Praze Mexičany...
Najít v centru Prahy mexické jídlo je jednoduché. Každá letní zahrádka nabízí ve svém menu margaritu. Najít lidi pocházející z Mexika už tak jednoduchý úkol není.
Migrace v souvislostech
Žižkov si oblíbili i migranti
V současnosti je Žižkov jedním z nejoblíbenějších míst k bydlení, a to nejen pro Pražany, ale i pro přistěhovalce z různých koutů světa. V posledních několika letech zde rychle vzrostla i úroveň bydlení. Navíc rychlá dostupnost centra činí tuto lokalitu velmi atraktivní. Žižkov je místním obyvatelstvem oblíbený i díky dostupnosti kulturních institucí a akcí. Úzké uličky, divadla, kavárny a další typické žižkovské stavby tvoří neopakovatelnou atmosféru neustálého kulturního dění. Jsem si jistá, že především migranti nejrůznějších tvůrčích profesí tu snadno najdou potřebnou inspiraci.
předchozí | 1 2 3 4 | další |